Vypráví Lenka Štěpničková - Švihovcová
Název napovídá, že pečivo dostalo svůj název podle přípravy: hnětení těsta. A co je to hnětýnka? Nejlepší pečivo, které děvče k posvícení připraví, překrásně zdobený koláč z nejlepší mouky, plný mandlí, hrozinek, vajec a v každém rohu s jiným skládáním, jde o okázalý projev lásky hochu nejmilejšímu. Tradice praví, že hnětýnky (mětýnky, hnetynky) pekly na posvícení ať již havelské nebo svatomartinské dívky chlapcům za to, že s nimi celý rok tancovaly. A pokud mládenec v sobotu na posvícenské muzice hňetýnku dostal, tak to již byl příslib, že v neděli může přijít na posvícenský oběd.
Dodnes se pečou na Prácheňsku dva druhy hnětýnek: lité a vykrajované. Kde je přesně hranice území, kde se pečou ty nebo ony, se nedá přesně určit. Třeba v jedné vsi se vždy pekly lité, ale ve vsi už o 3 kilometry vedle, se pečou vykrajované (z lineckého těsta). Hnětýnky byly oblíbené pro svoji chuť. Každý, kdo ji kdy ochutnal potvrdí, že má chuť jedinečnou a svou křehkostí se nemůže rovnat žádnému piškotu či koláči. Do těsta patří hodně tuku a vajec a na tento tradiční recept nešetřete máslem. Je ale potřeba podotknout, že takováto piškotová těsta se dostala do kuchyní prostých lidí až ve druhé polovině 19. století, kdy se začalo dařit lidem o něco lépe a mohli si dovolit vydat tucet vajec, hroudu másla a pytel té nejlepší mouky na posvícení. Do té doby se hnětýnky pekly kynuté, z podobného těsta jako jidáše. Tvar byl však stále kulatý a různě zdobený copánky z těsta.
Hnětýnky se zdobí polevou. Ta je dnes hlavně čokoládová. Bílá poleva je starší a dělá se z rumu a cukru. Někdo používá i klasickou citrónovou polevu nebo bílou čokoládu. Hnětýnka se pak zdobí nejčastěji cukrovými ozdobami. Dnes je můžeme obzvláště na Prácheňsku nakoupit v nejrůznějších tvarech a barvách. Používají se i netradiční motivy jako jsou opice s banány, králíky s mrkví, půllitry s pivem, pavouky.... Klasickými a tradičními motivy však zůstávají květiny a lístečky všech tvarů a barev, srdíčka a holubičky. Hnětýnka by měla být zdobená bohatě, ba až přeplácaná. Moje prababička vždy zdobila hnětýnky cukrovým želé, ale já to nesnášela a vždy jsem želé sloupala. U současných cukrových ozdob se ale občas musíme divit při čtení složení výrobku. A tak si některé rodiny vyrábí i své vlastní ozdoby. Některé šikovné hospodyně zvládají překrásně zdobit jen kombinacemi dvou různě barevných polev.
V dnešní době snadno seženete v každém obchodě s nádobím a domácími potřebami formy na hnětýnky, které pak užijete celý rok na různé košíčky. Dají se koupit malé i velké formy na lité těsto. Na vykrajované hnětýnky vám stačí prostě vykrajovátko ve tvaru květiny. Já používám náš rodinný poklad. Prababička mi při odchodu do domova důchodců darovala své formy na hnětýnky. Staré keramické. Jsou prostě nádherné, nemyslíte? Možná v bazaru takové seženete, ale asi se plácnete přes kapsu.
Přiznám se, že i v dospělosti se každý rok na Martinské posvícení těším jako malá holka. Hnětýnky skutečně peču jen a jen na ten jeden den v roce a jsou pro mě jako pro jiné kapr se salátem o Vánocích. Jejich chuť je jedinečná, nezaměnitelná a děděná po celá pokolení.
autorka článku: Lenka Štěpničková Švihovcová, Blog Mamka z farmy.
Při psaní článku vycházela z vlastní zkušenosti a z rodinné tradice, narodila se totiž na Prácheňsku a už její prababička hnětýnky pekla. S těmito půvabnými koláčky jsou neodmyslitelně spojeny její vzpomínky na dětství . . .
