A proč začíná masopust ve čtvrtek?
Hlavní oslavy masopustu patří jeho třem závěrečným dnům: neděli, pondělí a úterý. Tomuto masopustnímu třídenní se říká ostatky, fašank, někde také končiny, voračky, voráči, či obecně karneval a místy to byly bláznivé dny. A jak vznikly jednotlivé názvy?
ostatky, vostatky:
Název byl podle jednoho výkladu odvozený od vostatku či ostatku, protože se snědlo, co od žní a sklizně bylo v hospodářství. Podle jiného výkladu se tím tak připomíná označení "ostatních dnů" (vostatní, zvostatní) a snad prý pojmenování vzniklo od toho, že je zapotřebí všechny masopustní „ostatky“ jídla, ale i pití, zkonzumovat před začátkem předvelikonočního půstu a jak toho dosáhnout, než tak, že se chasa vydá po vesnici, ostatky posbírá a večer vše společně sní a vypije na zábavě.
(Tak se těmto dnům říká v Čechách a na západní a střední Moravě)
končiny:
Domácí název končiny je zřejmý, protože značí konec masopustu. (Hranicko, Vsetínsko, Rožnovsko)
fašank:
Nářeční pojmenování masopustu je někde fašank nebo fašanky, to je starobylá výpůjčka ze středohornoněmčiny,“ V té době se čepovaly nápoje před započetím půstu. „odtud kořen šank, později šenk.“ (Slovácko)
voračky, voračka:
Tento zvyk udržovala chasa, zejména na Chodsku, tedy především svobodní mládenci a muži. O masopustním úterý obcházeli vesnici v maškarách a tropili nejrůznější skopičiny. Za doprovodu muziky navštěvovali jednotlivé domy a zvali děvčata na večerní tancovačku. Právě tam jim pak dívky musely tyto ‚voračky‘ zaplatit. Šlo vlastně o příspěvek na muziku na celý nadcházející rok, který pak chlapci společně propili. (Chodsko, Pardubicko, Konicko, Boskovicko, Zábřežsko). Voráči jsou maškary obcházející po domech (Chodsko, Moravskotřebovsko)
Domažlický národopis popisuje voračky takto:
Poslední tři masopustní dny před Popeleční středou chodili po vsi chlapci přestrojení v maskách - tzv. voráči. Po sněhu za sebou táhli pluh a obcházeli dům od domu. Původně jejich konání mělo každému stavení zajistit hospodářskou prosperitu a významově souviselo se symbolickou jarní orbou. V každém stavení si připíjeli pivem a kořalkou a tancovali s hospodyní a děvčaty. Odnášeli si jídlo, které společně snědli a také peníze, které pak propili. Které děvče dalo nejvíc, tak mohlo celý rok nejvíce tancovat. Kdyby ale v domě nedostali nic, nebo málo, nešli by chlapci pro děvče večer u muziky tancovat a "stála by". Obvykle pak v úterý před Popeleční středou voráči slavnostně pochovali Masopust.
Proč začíná masopust ve čtvrtek?
Důvody pro volbu čtvrtka byly jak liturgické, tak praktické. Středa a pátek bývaly postními dny, jako dny, kdy začalo a vrcholilo Kristovo utrpení. To platilo celý rok, a výjimka se nedělala ani o masopustu. Ostatně páteční půst dodržují praktikující křesťané dodnes. A ten praktický důvod byl docela prozaický: maso ze zabíjačky bylo nutné sníst do následujícího úterka, popeleční středou totiž začínal čtyřicetidenní půst.
zdroj: archiv Antonín ViK a Marie Janečková: Magazín Leonardo, 2016
www.domazlicky-dejepis.cz
vyobrazení: fotografie, Masopust Bílov u Kralic, konec 19. stol.
