A proč začíná masopust ve čtvrtek?
Hlavní oslavy masopustu patří jeho třem závěrečným dnům: neděli, pondělí a úterý. Tomuto masopustnímu třídenní se říká ostatky, fašank, někde také končiny, voračky, voráči, či obecně karneval a místy to byly bláznivé dny. A jak vznikly jednotlivé názvy?
ostatky, vostatky:
Název byl podle jednoho výkladu odvozený od vostatku či ostatku, protože se snědlo, co od žní a sklizně bylo v hospodářství. Podle jiného výkladu se tím tak připomíná označení "ostatních dnů" (vostatní, zvostatní) a snad prý pojmenování vzniklo od toho, že je zapotřebí všechny masopustní „ostatky“ jídla, ale i pití, zkonzumovat před začátkem předvelikonočního půstu a jak toho dosáhnout, než tak, že se chasa vydá po vesnici, ostatky posbírá a večer vše společně sní a vypije na zábavě.
Tak se těmto dnům říká na moravském Horácku, na Bystřicku, Novoměstsku a Velkomezříčsku.
končiny:
Domácí název končiny je zřejmý, protože značí konec masopustu.
fašank:
Nářeční pojmenování masopustu je někde fašank nebo fašanky, to je starobylá výpůjčka ze středohornoněmčiny,“ V té době se čepovaly nápoje před započetím půstu. „odtud kořen šank, později šenk.“
voračky:
Byl to zvyk chasy na Chodsku, tedy většinou mladých chlapců a mužů. Chasa o masopustním úterý chodila po vsi, po domech, často v převlečení za maškary. Vyváděli všelijaké skopičiny, hrála jim k tomu muzika, a oni zvali děvčata večer k muzice. Večer jim děvčata u muziky musela ty „voračky“ zaplatit, byl to vlastně plat za muziky na celý rok. A chlapci pak to, co děvčata zaplatila, propíjeli.
Domažlický národopis popisuje voračky takto:
Poslední tři masopustní dny před Popeleční středou chodili po vsi chlapci přestrojení v maskách - tzv. voráči. Po sněhu za sebou táhli pluh a obcházeli dům od domu. Původně jejich konání mělo každému stavení zajistit hospodářskou prosperitu a významově souviselo se symbolickou jarní orbou. V každém stavení si připíjeli pivem a kořalkou a tancovali s hospodyní a děvčaty. Odnášeli si jídlo, které společně snědli a také peníze, které pak propili. Které děvče dalo nejvíc, tak mohlo celý rok nejvíce tancovat. Kdyby ale v domě nedostali nic, nebo málo, nešli by chlapci pro děvče večer u muziky tancovat a "stála by". Obvykle pak v úterý před Popeleční středou voráči slavnostně pochovali Masopust.
