K oslavě posvícení, svátku letnic patřila v minulosti jedna ze zábav i stínání hlavy huse dřevěnou šavlí, nebo kachně, jež byla až po krk zahrabána v zemi. Lid se bavil, posmívaje se tomu, kdo se zavázanýma očima chtěl hlavu setnouti, avšak marně do vzduchu sem tam se oháněl.
Na Kyjovsku zase bývalo dlouho zvykem umlátit cepy živého kačera, kterého nejdříve zahrabali do dolíku v zemi. Pak ho umláceného vyndali, upekli a snědli. Obřad probíhal dle vzpomínek následovně: „Stárkovi se zavázaly oči šátkem, jako při hře na slepou bábu. Do ruky mu dali cep. Blízko máje na urovnaném, utančeném místě vykutal se důlek, do něhož posadili kačera. Na to houslista vodil stárka s cepem zpívaje a hraje na housle: Tady je, tady není! a stárek mlátil cepem o zem, ale kačera netrefil, neboť ten zděšeně sice chochotal, ale hlavu i krk před cepem v důlečku skrýval. Obecenstvo se smálo. Houslista uměl klamati, udávaje chybný směr“.
Na Vyškovsku bývalo posvícenským zvykem »mlátit slepice«, někde v pondělí, jinde v úterý odpoledne. Dopoledne toho dno chodila chasa po dědině »po slípkách«. Všecky slepice, jež dostali, buď na prostranství uprostřed dědiny nebo za dědinou na pastvisku až po krk do země zakopali. Potom přišla chasa obojího pohlaví s hudbou na ono místo a rozstoupila se kolem slepic. Tu se určil chasník, jenž měl býti »Vondrou«. Zavázali mu oči, dali do rukou cep, a on za průvodu hudby a posměšného pokřikování: »Slepě Vondro, hlede, kde je kocór šedé!« mlátil po hlavách slepic, až je ubil. Večer pak byla hostina.
zdroj: archiv Antonín ViK a časopis Venkov
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
