Někde místo královi stínali hlavu žábě rosničce. Jinoši ozdobení kvítím, opentlení fábory a opatřeni dřevěnými šavlemi seděli na koních ozdobených ratolestmi a kvítím. S nádherně oděným králem přijeli ke stolu nebo k boudě, kde byla mrtvá žába položená na skřipci, nebo zavěšená na šibenici, místo třikrát objeli dokola. Setnutí žáby se pravidelně ujímal „kat“. Chudák žába byla před tím veřejně obviněná z toho, že králi způsobila nějaké směšné neštěstí – ukousla mu knoflíky, hodila klobouk do řeky a podobně.
Žábo, cos to učinila, že jsi našemu panu králi všechny knoflíky ukousala?
Za to máš pokutu, že ti tvou ošklivou hlavu utnu.
Drastičnost toho úkonu byla ale často mírněná tím, že žába byla cukrová, a tak se o její tělo následně důkladně popraly přítomné děti.
O letnicích byl obětovaným zvířetem i kohout, podobně jako o posvícení či při masopustu.
zdroj: archiv Antonín ViK a Český rozhlas Plzeň
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
