Ochranné lidové prostředky proti Můrám a pověry kterým věřili naši předci

Ochranné lidové prostředky proti Můrám a pověry kterým věřili naši předci

Váže se k datu: 21. října

V lidovém prostředí se uvádí mnoho prostředků, které zaženou Můru, nejznámější jsou tyto:

Kdo je Můrou trápen, má si na večer nachystat hřebík a kladívko. Když se pak Můra přikrade k posteli, je nutno ji lapnout a přibít na zeď. Ráno bude viset na stěně stéblo slámy a Můra se na vždy vyhne tomuto domu. Úplná rada zní:

 „Nechť lapne člověk, kterého Můra dusí a co zachytí,
ať přibije hřebem ke zdi, ráno spatří Můru v pravé podobě“.

Můra nechává na pokoji i bytosti kteří jedí připálená jídla: „Vůbec jísti pokrmy přičmoudlé, zvláště však připálené mléko, jest nejlepším prostředkem proti Můře. Výborně poslouží také jídati připálenou vrchní kůrku chlebovou.“

V Hájkově herbáři radí se člověku Můrou trápenému: „Patnáct zrn pivoňky černé stluč a s medem nebo vínem vypij, znamenitě prospívá proti Můře, tj. proti takovému neduhu, který člověka v noci dusí a tlačí, tak že ani mluviti, ani hnouti se nemůže. Někteří lidé nosí při sobě zvoneček (bylinu) proti nočním obludám a vykuřujíce jim v domech, zahánějí zlé duchy i Můry.“ Vedle toho pomáhá i odvar z květu lipového.

Aby byly malé děti před Můrou chráněny, nakuřují je matky „smolou“, která se ustrojí z oleje na zvonech a ji říkají „maz ze zvonů“. Tato smůla se má nechat v pátek „pod kruchtou“ (také kůr nebo chór) v kostele, aby měla žádoucí účinek.

Místy malují svěcenou křídou na dětskou kolébku nebo postýlku u hlavy dítěte „muří nohu“ tj. hvězdu o pěti paprscích, která se dělá jedním tahem. Ty samé muří nožičky si malují na postel, ale i na dveře dospělí lidé. Do postele si na noc navíc berou (pod polštář) březové polínko, které prý zastrašuje noční obludy. Jinde se spokojí s holí z jakéhokoli stromu nebo keře. V Krkonoších uříznou na Velký pátek před východem slunce klokočovou hůl a vkládají ji do postele jako ochranný prostředek před Můrou.

Někde věří, že sekera vložená do postele Můru zahání. Kdyby však přeci přišla, má říci ten, na koho má namířeno:

„Můro moroucí, peklo horoucí,
přijdeš-li sem ještě jednou,
utnu ti hlavu sekyrou.“

Nebo si vložili pod hlavu sekeru, na které je napsáno: „Můro moroucí, přijď si zítra pro krajíc chleba!“ Ráno se pak objeví žena v červené sukni a červeném kabátku, nepromluví ani slovo, vezme chléb a odejde.

Svěcená voda je také účinným prostředkem proti Můře. Na sv. Tři krále dělají v Krkonoších svěcenou vodou tři „muří nohy“ na dětské postýlce, aby je Můra nemořila. Koho tlačí Můra může se před spaním pokropit svěcenou vodou a bude mít klidnou noc. Zvláště v noci svatojánské se lidé kropívají dokonce třikrát svěcenou vodou, aby je Můra nikdy nedusila.
Koho tlačí Můra, tomu se také doporučuje, aby si tříkrálovou křídou namaloval kříž na všechny nohy u své postele, na stolici si postavil misku se svěcenou vodou a vedle ní pak položil kousek chleba. Můra nebude mít k němu žádnou moc.

Místy obcházejí na Hromnice třikrát kolem postele s rozsvícenou hromničkou a znamenají se křížem, aby vypudili ze stavení můru. V Barchově radí vložit si pod polštář svěcené kočičky, mají prý stejný účinek jako chléb. Někde kladou večer na stůl talíř dnem vzhůru a dávají naň kousek chleba s nějakým penízem, Můra se pak neodváží člověka mořiti.

Jiný prostředek proti ní je zrcátko, jež se dá za ňadra, aby se v něm Můra „shlídla“. Tak na Anežku V., když byla mladá (vypravuje stařena 70tiletá), chodila můra. „Jak si lehla, již to na ni padlo jako sud a nemohla a nemohla se tomu ubrániti. Poradili jí, aby si dala zrcátko na prsa. Učinila tak a měla od můry na vždy pokoj. Tato nahlédnuvši do zrcadla a spatřivši tam svou ohyzdnou tvář a nohu, více již nepřišla.“ (Kosov u Kam. Újezda.)
Podobně si zrcátkem, které pověsil na zeď do nohou pomohl tesař Vít N. z Mojného, kterého dlouho a každodenně týrala. Někdy i do půlnoci seděl, aby se jí dočkal. Sotva se však položil ke spánku, již jej mořila. (Mojné u Černice.)
Jiný bezpečný prostředek proti můře si může každý snadno opatřit. Stačí si vzít vestu a obráceně ji zapnout. Můra ji nemůže rozepnout a již nikdy nepřijde. (Velešín, Rájov u Češ. Krumlova.)

 

zdroj: archiv Antonín Vik
vyobrazení: obraz, Henry Fuseli (1741, Curych – 1825, Putney), upraveno

 

 

Pohlednice k tomuto datu

Sdílejte svoje vzpomínky, zvyky a tradice

Sobota 25. dubna 2026
v tento den má svátek

Marek Pošlete pohlednici s přáním
Dnes mají také svátek Ervín Ervína
ABECEDNÍ SEZNAM JMEN
Více než 1 900 současných i archaických jmen.
ZOBRAZIT