Patří mezi duchy, bůžky domácí. Říká se mu také Plevník, Prašivec a místy i Pikulík, dokonce i jedna slovácká píseň ho připomíná. Plivník se zjevuje dle bájesloví slovanského v podobě malého černého zmoklého kuřete, nebo jako červený (ohnivý) kohout držící v drápech hořící svíčku. Zjevuje se i v podobě ohnivého řetězu, a tak vletí komínem do domu. Místy se o něm vypravuje, že na sebe bere další různé podoby, aby nebyl poznat, proto se může objevit i jako pes nebo kočka nebo ovce. Vyskakuje i jako jiskry z ohně, hned se vznáší s prachem ve vzduchu nebo zmizí jako vích slámy nebo veliký oheň s ohnivým chvostem. I v malého chlapce s červenou čepicí se dovede proměnit, jen podobu bílé holubice nemůže na sebe vzít.
O původu Prašivce se vypravuje tato báje: Ženě, které chytlo máslo a zapálilo se, tak se po smrti díky své neopatrnosti za trest promění v Prašivce a lítá v ovzduší. Když se přiblíží k zemi, rozohní se a zapálí na místě kam padne. Pak po devět dní obíhá v podobě krávy nebo jiného zvířete kolem spáleniště. Kdo by ji chytil, tomu musí po tři roky přinášet užitek, pak se ztratí v povětří. Také se věří, že se Prašivec rodí z nečistoty ve světnici. Někde ho pokládají za zakletou duši. Kdo ji chce vysvobodit musí dbát čistoty. Děti nečistotné bude prý Prašivec dusit a přinutí je, aby vyčistily vše, co ve dne zamazaly a srovnaly, co rozházely. Dle jiné je Prašivec vlastně had, který Evu svedl v ráji. V ohnivé podobě se objevuje jen tehdy, má-li někde hořet, jinak prý žije jako had.
