V okolí Týnce nad Labem si vypravují staří lidé o Prašivci: Je-li had už hodně starý, přestane růst do délky a roste do šířky, až je tlustý jako mužská ruka. Počne také měnit barvu a z šedivého hada se stane „jiskrnáč". Takový starý tlustý had má barvy velmi pestré, je modrý, žlutý, do zlatova a zelený. Když se takový had vyhřívá na slunci, „tak hraje všemi barvami, až oči z toho přecházejí". Takovému starému hadu začnou za hlavou narůstat křídla, ale ta rostou dlouho.
Nejprve to vypadá, jako kdyby mu vylézaly dvě kůstky. Po čase mu narostou křídla, tak veliká jako „plejtva" (ploutve) „s takovou blanou, jako má netopejr", a ta blána je modrá. To však ještě had nemůže lítat, až když mu narostla křídla velká, to pak celý svítí jako paví ocas. Potom takový Prašivec lítal, ale jenom v noci. A když letí, tak svítí jako živý oheň, a jiskry jsou za ním vidět jako ze žhavého koštěte vyhazovaného do povětří o čarodějnicích (30. dubna). Mnohokrát je po něm vidět v povětří ohnivý pruh, když už odletěl. Takový starý, lítající had má skrýš v kamení, v lesích a na místech, kam žádný člověk nikdy ani nezabloudí. Teď snad už ani Prašivci nejsou, protože lidé všude vejdou a hady zabíjejí na potkání.
Další povídačky a pověry:
- Prašivec dokázal požár věštit několik dní předem, a to tím, že přeletěl stavení, které mělo vyhořet. Prašivec je prý stoletý had, který žije v březích potoků a řek. U vsi Synčany vylétal z břehů koryta kolem proudícího potoku Žejbra, jehož břehy mohutnými kořeny prastarých topolů jsou vroubeny. Říkali o něm, že má 3 zlatá křídla.
- Chlumští u Hlinska zase vídali, jak vylétá ze studnických kopců. Jak ho uviděli, vypukl buď oheň, nebo vznikla ve vsi nějaká hádka. Jednou vzlétl od lesa a přeletěl mlýn, v tom po něm jakýsi potulný kejklíř z hospody „u Mládků“ vystřelil. Postřelený prašivec spadl na silnici. Kejklíř vybízel lidi, aby se šli s ním na něho podívat. Šlo jen několik srdnatějších mužů. Prašivec ležel na zemi bez pohnutí. Byl krátký tlustý, měl na těle lesklé zelené šupiny, které se v noci ohnivě leskly.
- Prašivec, když letí, vypadá to, jako když letí žhavé koště. Padá z toho oheň. Kam padne, tam lidi křičí a krčí se, aby jim oheň nenapadal do vlasů. Jednou padl Prašivec v Hracholuskách mezi střechy a potom tam našli slepý štěně. Tři dny ho vartovali (hlídali) a stejně se ztratilo.
- V Týnci nad Labem žil (kolem roku 1870) nádeník Rambousek, který se dušoval, že Prašivce viděl několikráte letět, když v noci hlídal nebo sekal obilí na polích u Zádušního lesa nebo u lesa Sváravi.
zdroj: časopis Český lid, 1898
