Pro barvená a zdobená vejce se původně užívalo různých krajových názvů: malovaná vajíčka, psaná, červená, straky, rejsky. Pojmenování "kraslice" pro zdobená vajíčka se dostalo do obecného povědomí až začátkem 20. století (po Národopisné výstavě českoslovanské, konané v Praze r. 1895). Kraslice vychází ze slova "krásný", které ve staré češtině znamenalo "červený". Ženám, které se zabývají zdobením kraslic (je to výhradně ženská záležitost) se říká "malérečky".
Při malování vajíček pronášely děvčata básničky, kterými kraslice zaříkávaly, tak aby si jich obdarovaný mládenec všiml a projevil jim stejnou náklonost. Některé verše na vajíčka i psaly.
Kropenatá slepička snesla bílá vajíčka,
obarvím je, vymaluji, všechny chlapce podaruji,
pentličky si nastříhám, na pomlázku jim je dám.
Vajíčka červená, modrá a zelená, vajíčka malovaná,
mám vás tam v truhlici, v nizounké světnici
předobře uschovaná.
Jedno jen nemohu položit do rohu,
musím je na očích mít,
srdéčko vyryté, věnečkem ovité,
stále chci před sebou zřít.
Komu pomlázku dám,
bude srdce mého pán.
Malované vajíčko, to je moje srdéčko,
dávám ti ho z lásky, nevracaj ho zpátky.
Červené líčko má to vajíčko,
na něm je bílé písmo rozmilé.
Miluji tě ze srdíčka,
jako z nebe andělíčka.
Komu vajíčko daruju,
toho upřímně miluju,
komu to vajíčko dám,
toho tuze ráda mám.
V malovaném vajíčku
posílám ti hubičku.
Dávám ti vajíčko malované
za tvé srdéčko milované.
Toto vajíčko snesl kohútek,
aby ti zahnal všechen zármutek.
Tu máš pomlázky
vode mne z lásky.
Na jarní pomlázku,
milému za lásku.
zdroj: archiv Antonín ViK a Český rok od jara do zimy: Milada Motlová, časopis Český lid, Rozkvět
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
