Asi nejznámější českou velikonoční koledou, která se každým rokem ozývá u vrat a dveří, je ta následující:
Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný!
Nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný.
V komoře v koutku, na zeleném proutku.
Proutek se vám otočí, korbel piva natočí,
pijte, pijte páni, máte plné džbány,
pijte, pijte paničky, máte plné skleničky.
a jinde pokračuje takto:
Za kamny v koutku, na vrbovým proutku.
Proutek vohnoutek, sedí na něm zlatej kohoutek.
Proutek se ohýbá, kohoutek kokrhá:
chyťte mi tu slepičku, koupíme za ni čepičku,
tu čepičku pánu, on dá za ni krávu,
tu krávu hraběnce, ona dá za ni na věnce.
Paní jde z louky, nese misku mouky,
bude jí maličko, jistě přidá vajíčko.
a další varianta pokračování:
Proutek se ohýbá, vajíčko se kolíbá,
proutek se zláme, slepička z něj spadne,
vajíčko se odkulí do strejčkovy stodoly,
vajíčko křáp, slepička kdák,
panimámo máte mi dát!
další oblíbenou říkankou pro koledníky je ta o zajíčkovi:
Hody, hody doprovody, já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody, nesl košík vajíček.
Potkala mě koroptvička, chtěla jedno červené,
že mi dá lán jetelíčka a já říkal: Ne, ne, ne.
Na remízku mezi poli, mám já strýčka králíčka,
tomu nosím každým rokem, malovaná vajíčka.
vyobrazení: pohlednice Václav Klimánek (1892)
