Svatá Lucie byla také patronkou přadlen a podle lidové tradice platil v den jejího svátku zákaz předení lnu, draní, šití a praní. Možná to bylo i proto, aby si ženy od své lopotné práce na chvíli odpočinuly nebo také proto, aby se točivými pohyby kolovratu neodkulilo slunce. Lucky, které obcházely stavení hlídaly, aby tento zákaz ženy a dívky dodržovaly. Na Šumavě dokonce vynášely přadleny své kolovraty ze světnice na půdu, aby se k nim Lucie nedostala.
Zakaz předení, ale také zákaz draní peří se zpravidla nedodržoval, protože v hospodářství šlo právě v této době o typickou zimní práci. Však si také přadleny v Podluží prozpěvovaly "vrť se, vřeteno, vrť sa, než sa sv. Luca dokucá" a popoháněly vřetena, aby měly napředeno, než kolem stavení začne obcházet tajuplná Lucie. Přadleny věřily, že kdyby je Lucie přistihla při práci vhodila by komínem do světnice tolik prázdných vřeten, že by místnost zaplnila a ony by pak musily všechna ty prázdná vřetena napříst.
Kde bylo známo, že zákaz předení nebude dodržovaný, jako například ve Slopném (mezi Vizovicemi a Luhačovicemi), stavěli do okna figurínu, která připomínala "bílé konisko, že mosely strachem fšeckej přístvy nechat."
- Jedna hospodyně se pověře posmívala, pravíc: "Lucka, pucka, jenom přeďte" a přinutila svou čeleď ku předení. Leč svatá Lucie prý přišla a nasypala té rouhačce neřádu do hlavy, že ji po celý rok bolela. Za rok však v týž den žena nepředla. Svatá Lucie přišla opět a ten neřád jí z hlavy vybrala, načež ona se uzdravila.
- O jiné ženě se zase vypravuje, že měla „krhavé“ oči proto, že předla v den sv. Lucie. I zjevila se jí svatá Lucie a přinesla jí špich plný vřeten: "Jsi-li taková přadlena, napřeď mně do rána na všecka ta vřetena. Vykonáš-li to, vrátím ti zrak." Žena vše splnila a Lucie jí vrátila zrak. Pro upamatování na tyto příhody prý se nepřede na sv. Lucii. Pokud Lucie zastihla ženu při draní, rozfoukala jí všechno peří.
- Je zajímavé, že i v zaříkadlech, např. na škrkavky, se používá jména Lucie ve spojení s předením, s přástkami:
„Svatá Lucie měla tři dcery, první předla, druhá vila, třetí motala.
Dej bože, aby té osobě (jméno) škrkavky pominuly."
(škrkavka je parazit žijící v tenkém střevě)
Povídačka z Valašska:
Na otázku, proč se v tento den na Valašsku nepřede, odpoví staré gazděny většinou takto: „Ja bóím sa, že by na mňa přišla Luca, tak jak kdysi na tú skúpú gazděnu.“ V kraji byla zažitá dávná pověra o skoupé gazdině, která vždy chtěla mít všeho více než druhé hospodyně, a to se týkalo i přediva. A tak předla a předla, nedbala ani svátku sv. Lucie. Gazda ji varoval, ať toho nechá, ale gazdina toho nedbala a předla dále, tu se zdvihl velký vichr a komínem se do jizby snesla Luca, popadla plný koš přediva a zase komínem zmizela. A gazdina to se ví, byla nakonec ráda, že to ještě tak dobře dopadlo. Tož tak.
https://www.nmvp.cz/akce/svatek-svate-lucie-online-serial
zdroj: archiv Antonín ViK a Veselé chvíle v životě lidu českého, napsal Č. Zíbrt
vyobrazení: fotografie, Rožnov pod Radhoštěm
