V dávné době se stal svatý Jiří představitelem teplého jara. Legenda vypravuje, že svatý Jiří vysvobodil princeznu od draka, kterého probodl kopím. Symbolické to znázornění princezny Vesny, která, upoutaná zimním drakem, probouzí se k novému životu slunečními paprsky – šípy.
V tomto období nesmíme zapomenout ani na přílet jiřiček, průměrná doba jejich návratu do našich krajin vychází na jejich kalendářního patrona - svatého Jiří a dnešní rčení to plně potvrzují: "Ve svatojiřském týdnu přilétají jiřičky."- "Dokud nepřiletí jiřička, nepůjdou krávy na pastvu." - "Na svatého Jiří, jiřičky již víří."
Poslední třetina dubna se sice již obvykle počítá mezi vrcholné jaro, ale mezi období krásné pohody se ještě vkládá pověstné aprílové počasí. To je patrně důvodem k tomu, že o dubnovém počasí nemáme ve srovnání s předchozími měsíci mnoho pranostik k určitým svátkům. Vždyť kalendářový patron, který jednoho roku měl vzorné jarní slunné počasí, může mít příští rok počasí doslova „psí“. A právě tuto nestálost vystihují pranostiky k tomuto datu, které je z hlediska jejich počtu nejvýznamnějším „kritickým“ dnem dubna. (J. Munzar)
Pranostiky jsou vesměs pesimisticky laděné a je obtížné určit jejich regionální původ. Nejznámější jsou „mrazové“ např. „Jiří a Marek (25.4.) mrazem nás zalek.“ nebo „Když je na svatého Jiří mráz, bude i pod křovím oves.“ Jak to s tím mrazem vlastně je? V jedné studii je učiněn následující závěr, že vedle „březnové zimy“ kolem 10.3. se jeví v dubnu dvě další singularity návratu zimy, a to kolem 9.4. a 21.4., v obou případech v četnosti výskytu kolem 45 %. Období zhruba od 16. do 25. dubna je tedy skutečně často poznamenáno výrazným poklesem teplot vzduchu.
Tomuto závěru odpovídá i dubnový meteorologický kalendář našich předků, který nám říká, že od posledních dnů druhé dubnové dekády (cca 19.4.) až po dny k polovině třetí dekády dubna zpravidla nastupuje teplotně proměnlivé, aprílově laděné období tzv. vojtěšských chladen, která bývají ve dnech kolem poloviny poslední dubnové dekády (cca 24.4.) přerušena tzv. jiřským jarem (jarem sv. Jiří). Toto oteplení se sice v dlouhodobém průměru dostavuje v necelých šesti létech z deseti, ale navzdory tomu je velice známým pojmem lidové meteorologie. Některé pranostiky potvrzující jiřské jaro: „Na svatého Jiří, rodí se jaro.“ – „Jak mráz uvidí Juru, opustí každou ďuru.“ – „Na svatého Jiří prodej boty a kup si noty, jaro je zde.“ (Zdeněk Vašků)
-
Pranostiky:
- Do svatého Jiřího nebojte se hada žádnýho.
- Dokud není Jiří svatého, neboj se ty hada žádného.
- V den svatého Jiří vylézají hadi a štíři, ale nejsou toho dne ještě jedovatí.
- Podle lidové víry se tento den otevírala země. Proto se neměla toho dne pít voda ze studní, protože prý byla jedovatá. V tento den vylézali z omlazené země hadi a štíři, aby pak trápili lidi po celé léto.
- Po svatém Jiří lezou hadi a štíři ze země a mají své právo.
- Na svatého Jiří vylézají z děr hadi a štíři.
- Svatý Jiří osvobozuje hady a štíři.
- Na svatého Jiří, jiřičky již víří.
- Ve svatojiřském týdnu přilétají jiřičky.
- Dokud nepřiletí jiřička, nepůjdou krávy na pastvu.
- První bouřky se dostavují na křídlech jiřiček.
- Návrat jiřičky ohlašuje návrat letních bouřek.
- Na svatého Jiří prý také slavík poprvé zazpívá.
- Kolik se žába před Jiřím navrčí, tolik se po Jiřím namlčí.
- Křehotají-li žáby na svatého Jiří, věští zimu.
- Jak dlouho žába před Jiřím vříská, tak dlouho po Jiřím zima plíská.
- Jak dlouho žába před svatým Jiří křičí, tak dlouho po něm mlčí.
- Jak dlouho před Jiřím žaby vrčo, tak dlouho po nim mlčo.
- Na svatého Marka (25.4.) leze žába z jarka. (potůček, stružka)
- Může-li se havran na svatého Jiří v žitě skrýti, budeme nejspíš úrodný rok míti.
- Schová-li se na svatého Jiří vrána do žita, požehnané léto k nám pak zavítá.
- Svatý Jiří zahajuje pastvu dobytka.
- Svatý Jiří, uživí krávy čtyři. (trávy je již dost)
- Co se před svatým Jiřím zazelená, to se po něm ztratí.
- Kdo by před svatým Jiřím trávu ze země kleštěmi tahal, nevytáhne ji, a kdo by po svatém Jiří do země ji palicí zatloukal, nezatluče.
- Panna Maria osévá, svatý Jiří pase.
- Svatý Jiří zelení hýří.
- Kolik dní před svatým Jiřím se vrba rozzelení, tolik dní před svatou Annou začnou žně.
- Na svatého Jiří nezašlápnou trávu ani čtyři.
- Na svatého Jiří trávu nezastaví čtyři.
- Svatý Jiří na záda míří. (říkali pastevci, neboť od toho dne se jim bránilo v pastvě na lukách.)
- Svatý Jiří nese svačinu na talíři.
- Na svatého Jiří rodí se jaro.
- Do sucha zaseti do svatého Jiří jest velmi dobře, ale do mokra je hrob.
- Hřmí-li před Jiřím, bude sníh po něm.
- Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase hluboko po něm vyschne.
- Jasný Jiří - pěkný podzimek.
- Je-li na svatého Jiří krásně, bude po něm jistě ošklivo.
- Je-li na svatého Jiří přímrazek, urodí se oves i pod křovím.
- Jiří a Marek - mrazem nás zalek.
- Jiří s teplem, Mikuláš s pící.
- Když je na svatého Jiří mráz, bude i pod křovím oves.
- Když před Jiřím rosa, tak před Michalem mráz.
- Kolik mrazů do svatého Jiří, tolik do svatého Václava.
- Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.
- Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné odnože.
- Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné vlky.
- O svatém Jiří krásně-li a teplo, následuje nepříjemná a mokrá povětrnost.
- Před Jiřím sucho, po něm mokro.
- Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře.
- Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za okny dobře.
- Pršelo-li před svatým Jiřím, bude po něm ještě více pršet.
- Svatý Jiří do štandlíku míří.
- Svatý Jiří na bochník míří.
- Svatý Jiří, ozimy měří.
- Svatý Jiří stříkne-li, jeden obrok pryč.
- Co na svatého Jiří vína vídáme, to o svatém Havlu neobíráme.
zdroj: Velký pranostikon - Zdeněk Vašků, archiv Antonín ViK a www.catholica.cz
vyobrazení: koláž Antonín ViK
