Jde spíše o novodobější figuru, která se mezi ostatními maskami začala objevovat až v 18. století spolu s nařízením pečovat o komíny. Zvláštností, s jejímž původem a významem si i etnografové marně lámou hlavu, jsou hodiny vyobrazené na zádech některých kostýmu.
Kominík bývá nejčastěji oděn v typickém černém úboru a přes rameno nosívá žebřík. Dříve bylo jeho úkolem prohledávat pece a sporáky – pátral, zda tam hospodyně nezapomněla pekáč s nějakou dobrotou, kterou by mohl zabavit. Dnes se spolu s dalšími maskami soustředí spíše na diváky, které potírá černotou ze sazí a oleje, nebo je pro osvěžení polévá voňavkou.
Místy má kominík na hlavě bílou lodičku opatřenou kytičkou a zeleným asparagem. Na pravé straně je ozdobena černým žebříčkem. Černá kamizola s bílými krejzlíky, knoflíky a střapci má přes levé rameno přišitý bílý žebřík. Na zádech pak má dvoje hodiny, které ukazují čas počátku a konce masopustu. Černé kalhoty jsou opatřeny bílým páskem se sponou a mají po stranách bílé lampasy a u kolen bílé střapce. Na nohách bílé podkolenky a nízké botky, které umožňují rychlý pohyb. V ruce nese kominické košťátko, obličej má nalíčen černou tělkou a na očích brýle s bílou obroučkou.
zdroj: archiv Antonín ViK
vyobrazení: fotografie
