Velmi oblíbenou masopustní maskou je klibna, která představuje kobylu či koně (šimla). Jejich úlohou byl u každé chalupy ušlapat hnůj, aby byl dobře uleželý a hospodář tak měl velkou úrodu. Lid u nás si vypravuje, že obchůzka s klibnou se u nás koná na památku krále Baltazara, jenž přijel na bílém velbloudu do Betléma poklonit se Ježíškovi. Klibna tedy podle lidového výkladu značí velblouda. Proto jsme se s klibnou či brůnou mohli setkat v některých oblastech již u mikulášských obchůzek a odtud se přenesla i do veselic masopustních. Původ slova je nejasný, snad můžeme vycházet od pojmenování z východních Čech – „chlipná“. Z toho mohlo vzniknout v jižních Čechách „chlibna“ nebo „klibna“. Ve staročeském slovníku jsou slova jako „chlipý, chlípný“ vyložena jako sexuálně žádostivý, bujný.
Maska klibny byla dříve vyrobena například tak, že se vzala sekera či hůl, obalila se hadry a uhlem se namalovaly oči, případně huba. Člověk si přes sebe hodil prostěradlo nebo jiný kus látky a do ruky vzal hlavu. Tělo kobyly mohlo být přizdobeno pentlemi, stejně tak ocas.
