Podle jedné z nejznámějších štědrovečerních zvyklostí rostlina zajistí do domu štěstí a požehnání, pokud hlava rodiny za prvního kuropění zavěsí nad štědrovečerní stůl snítku zelených, stříbrných nebo pozlacených větévek. Každému stolovníkovi pak splní přání, pokud jej zašeptá do ohně první zapálené svíčky na vánočním stromečku. Magický účinek rostliny se umocňuje, je-li snítka darována, nikoli zakoupena. Štěstí je také ovlivněno množstvím bobulek, čím víc jich snítka obsahuje, tím většího se obdarované osobě dostane.
Kromě výše popsaných magických schopností se mu přisuzují i vlastnosti, kterými dokáže chránit proti ohni a čarodějnicím. Dále je atributem odvahy, zdraví a plodnosti.
- Větvička jmelí se dávala narozeným dětem do kolébky, aby zabránilo zlým silám ukrást novorozeně a vyměnit ho za jiné. V ložnici jmelí mělo zajistit klidný spánek a chránit proti nočním můrám a náměsíčnosti.
- Díky svým lepivým složkám prý jmelí umí udržet svazek mezi mužem a ženou.
- Dávalo se vedle dveří do ložnice, nebo pod polštář, nebo se věšelo nad postel, aby zajistilo klidný spánek a sladké sny.
- Větvička jmelí pod polštářem prý přivolává věštecké sny.
- S jednou do stříbra zasazenou bobulí kolem krku si zajišťovali štěstí.
- Sedláci vařili větvičky jmelí v pivu a dávali pít nápoj „uhranutému“ dobytku. Věšeli jmelí do stáje nebo pod střechu domu proti neviditelným létajícím astrálním bytostem.
- Věřilo se také, že dřevo z jmelí rychle zhojí otevřené rány.
Staří Řekové jej používali jako prostředek proti uřknutí a uhranutí zlými duchy a věřili, že dokáže otevřít bránu do Hádovi říše mrtvých.
V Rakousku lidé věřili, že jmelí zavěšené nad štědrovečerním stolem přinese bohatou úrodu a sedláci jej zaorávali do první brázdy.
Irové si z větviček jmelí splétali náramky nebo amulety, které zastupovaly stejnou funkci jako čtyřlístek nebo podkova. Snítka zavěšená nad vchodem do irského venkovského domu zaručovala pohostinství a pozvání k jídlu.
V Německu a ve Francii ovazují jmelím ovocné stromy (podobně jako u nás povříslem) jako ochranu proti housenkám, krupobití a blesku. Koledníci mrskají větvičkami jmelí kmotry, aby jim nadělili dárků. Hospodyně zastrkuje jmelí za jesle, zavěšuje se na práh chléva a strká pod práh proti čarám a škodě. Ve Francii na Nový rok patří jmelí mezi první dárky.
Ve francouzské části Švýcarska nosily kvůli zajištění plodnosti nevěsty na hlavě věneček z klasů ječmene, květů sporýše a větviček jmelí.
V Norsku pro změnu sloužilo jmelí jako ratolest míru. Ve Walesu na Štědrý večer zastrkují jmelí pod střechu a hoši tam vedou děvčata a přejí šťastné, veselé Vánoce a Nový rok a rozumí se že je to líbáním.
V alpských krajinách přenášejí obřad se jmelím na Silvestra. V hospodě při zábavě visí jedlový věnec uprostřed. U kamen stojí ošklivý maškarád "Silvester" s věncem se jmelím na hlavě. Jak někdo stoupne pod jedlový věnec, Silvester má právo ho políbit.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK, wikipedia.cz, Čeněk Zíbrt - Veselé chvíle v životě lidu českého, 1950
vyobrazení: pohlednice
