Na Květnou neděli se nesmělo nic péci, aby se nezapekl květ na stromech, protože pak by se neurodilo žádné ovoce a ořechy. Přesto se v některých regionech, například v Podkrkonoší, tradice neobešla bez speciálního obřadního pečiva z kynutého těsta, kterému se říkalo „ptáčci“. Jejich příprava byla prostá, ale plná symboliky: pramínek těsta se šikovně svázal do uzlíku tak, aby jeden konec tvořil hlavičku. Tu hospodyně dozdobily rozinkou nebo hřebíčkem místo oka, zatímco druhý, delší konec, opatrně narýhovaly nožem, aby připomínal rozprostřený ptačí ocásek. Tito poslové jara pak měli do chalupy přinést štěstí a dobrou úrodu.
Také ve středních Čechách na Křivoklátsku pekly hospodyně na Květnou neděli drobné pečivo, kterému říkávaly "boží dárky", přičemž mezi různými tvary nikdy nechyběli ptáčci. Mělo to svůj symbolický význam. Z jižních krajů se začínali vracet stěhovaví ptáci. Byli nejen znamením jara, ale také brzkého léta.
Zákaz pečení na Květnou neděli nebyl všude stejně přísný a vynalézavé hospodyně si jej v různých regionech dokázaly přizpůsobit po svém. Například na Poděbradsku si lidovou pověru vykládaly doslova, aby se „nezapekl květ“, nesmělo se v tento den péct nic z mouky. Trouba tedy zůstávala chladná pro tradiční koláče, ale o to více se dbalo na jiné postní pokrmy, které nevyžadovaly moučný základ.
Zcela jiný přístup měli na Ostravsku. Tamní hospodyně si s obavami o úrodu hlavu nelámaly, ba právě naopak! Pekly drobné buchetky, kterým se říkalo „halužky“. Toto pečení nebylo hříchem, ale spíše rituálem pro zajištění hojnosti. Věřilo se totiž v magickou úměru: kolik halužek hospodyně v neděli z pece vytáhla, tolik kop pšenice se v létě na polích urodilo. Každý plech zlatavých buchetek, tak byl v podstatě modlitbou za plné sýpky a bohaté žně.
Chcete-li si jaro přivolat i do své kuchyně, recept na postní ptáčky k snídani na Květnou neděli najdete zde.
zdroj: knižní archiv Antonín ViK a spol.
obrázek a recept: Marek Kučera a Kristina Zábrodská, fresh.iprima.cz
