Z hospodářských obyčejů, pověr a pranostik a o speciálním jídelníčku pásáčků. Nechyběla ani žabí stehýnka, hlemýždi atd.
Místy když pasák hnal poprvé na pastvu, házel pod dobytek vařené vejce, aby dobytek byl vždycky tak napasený a plný jako to vejce. Na Vizovicku (Morava) dávaly hospodyně kravařovi, když prvně z jara na pastvu hnal, uvařené vejce: to vejce pak kravař, chodě kolem dobytka sloupával: pak prý se dobytek dobře pase a drží se pohromadě. Jinde tím vejcem koulel pasák okolo dobytka, aby se mu nerozbíhal. Někde ze stejného důvodu koulel pasák okolo dobytka tolika vejci, kolik měl kusů, házel jimi přes něj a pak všechny rozbil o rohy krávy a všechny skořápky zahrabal do jedné jamky, aby se mu nerozbíhal. Kolem Brušperku často doprovázel hospodář pasáka na první pastvu. Když dohnali na pastvisko, hospodář vzal krávu za rohy a kravař, nebo kravařka koulela vejcem uprostřed mezi rohy.
Na Pernštýnsku zahrabal pasák jedno z darovaných vajec do země na tom místě, kde chtěli, aby se dobytek pásl. Jinde zarazil pasák do země hůl tam, kde chtěl, aby se dobytek pásl.
