S přípravami na posvícení se začínalo minimálně týden napřed. Ve statcích a chalupách se drhlo, mylo, uklízelo. Panímáma se vypravila do města, aby tam nakoupila vše, čeho bude na posvícení zapotřebí. A bývalo toho mnoho, opravdu mnoho: káva, koření, nějaká ta rosolička, hrozinky a bůhví co ještě. Pantáta zapřáhl do vozu a dojel do pivovaru pro nějakou tu bečku chmeloviny. Dva, tři dny před posvícením nastávala všade „Bartolomějská noc“ pro hospodářské zvířectvo. Husy, kachny a kuřata byly nemilosrdně mordovány.
Vypasený vepř, který se ještě včera radoval ze svého žití, dnes byl ukrutně utracen a svého života zbaven, aby bylo na posvícení dostatek masa. Děvečky s panímámou zase připravovaly posvícenské koláče s mákem, tvarohem, povidly, aby si mohl každý posloužit podle své chuti. Nebylo zapomenuto na přátelé a známé, které pantáta upřímně zval na posvícenské pohoštění:
