Svátek Uvedení Páně do chrámu se lidově nazývá Hromnice. Svým dějem nás ještě vrací k vánočním svátkům, neboť je vázán na Narození Páně a připomíná událost, kdy Maria a Josef přinesli Ježíše 40 dní po jeho narození, po šestinedělí do jeruzalemského chrámu, aby ho zasvětili bohu. Staří Čechové nazývali tento den také Dnem svíček nebo pouze „svíčkami“, latinsky Festum candelarum. Na Hromnice se tradičně sklízel betlém a někde také vánoční stromek.
V lidovém křesťanství byly Hromnice důležitou oslavou přicházejícího jara, podobně jako keltský předkřesťanský svátek Imbolc. Podle našich předků už z chladné zimy zbývala jen ta slabší polovina a probouzející se příroda pootevírá dveře slunci, teplu a budoucí úrodě. Pranostika ze 17. století právě připomíná onen předěl času zimy: O Hromnicích neb okolo Hromnic jistá zima bývá, odkudž mnozí chtějí, že jest toho času polovice zimy. Slovanská obdoba svátku původně souvisela s Perunem, bohem hromu a blesku, který se burácivě probouzel ze zimního spánku a svým hlomozem odpuzoval zlé síly. Lidé po zimě uklízeli, vymetali stáje, čistili topeniště a zapalovali hranice. Posvátné ohně měly očistný charakter a zaháněly zlé duchy. Mezi další zvyky patřil rituál první orby nebo návštěvy u posvátných studánek.
