Martinská tradice započala již během raného středověku, kdy uctívání svatého Martina získalo postupem doby evropský rozměr a Martinský svátek byl ještě v 19. století důležitým svátečním dnem, dnem skládání účtů a vyrovnání závazků v obci, termínem služebního roku čeledi a kdysi i obchůzek žáků a také dnem veselic, lovů, zabijaček a hodování. Hodování však mělo i jiný důvod, ve středověku nařízený adventní šestitýdenní půst začínal už po sv. Martinu, a tak si každý chtěl tento svátek řádně užít.
Tradice martinské husy (či martinského vepře), která byla na mnoha místech konzumována v den světcova svátku, souvisela s ukončením zemědělského roku, s odvodem úroků vrchnosti a ve vinařských oblastech Moravy bývalo zvykem připít si novým mladým vínem. Příchod mladého vína není, ale ničím novým, pouze jsme zapomněli na zvyky našich pradědů. Martinský svátek byl také považovaný za předěl teplého a studeného období.
