Tyto vzpomínky jsou z Kolínska. Všechny uvedené dávky jsou pro čeládku a dávaly se jen ve velkých rolnických statcích. V chalupách a v menších živnostech se stravovala čeleď společně s hospodářem a jeho rodinou rozličným způsobem.
U stravování ve službě se zachovával tento pořádek:
Snídaně nebyly žádné, to dostával každý čeledín a děvečka velký bochník chleba na celý týden. Aby příliš neztvrdl brali si obyčejně jen půl bochníku na půl týdnu (od pondělí do středy) a ve čtvrtek zase půl bochníku chlebu do neděle.
O vánočních svátcích: na Štědrý večer byly ryby na černo, k tomu malá houska. Na Hod Boží oběd, polévka z masa, maso s knedlíky a omáčkou, pečeně se zelím (vše vepřové) avšak masa muselo být tolik, aby se úplně nasytili a pečeni si odnesl každý na talířku od stolu. Mimo to dostal každý velkou housku (vánočku) a velké dvě buchty s povidly.
V pondělí (jakož i každý den) byla k obědu polévka z brambor, anebo krup, pak knedlíky se zelím, nebo švestkovou omáčkou.
Ve svátek: O velikonočních svátcích dostávala čeládka po oba dva svátky masité obědy jako o vánočních svátcích, mimo to mazanec velký jako bochník chleba a k tomu 15 velkých koláčů.
V úterý byla polévka, pak jahelník, nebo vařené jáhly.
Ve svátek: na konec masopustu v úterý byl oběd takový jako o vánočních svátcích a dostal každý 15 na sádle smažených koblížků s mákem nebo s povidly a 15 smažených šišek.
Ve středu byla polévka, brambory s omáčkou a pak šest omaštěných vdolků.
Ve čtvrtek byla polévka, jahelník anebo jáhly.
Ve svátek: Na tučný čtvrtek, před koncem masopustu bylo zase maso s knedlíky a velká buchta s povidly.
V pátek byl hrách s kroupami a šest omaštěných válených vdolků.
Ve svátek: Na Velký pátek byly takzvané „jidáše“ sestávající ze šesti válených vdolků, pomazaných medem nebo syrobem, u evangelíků dávali čeládce na ten den maso a pečeni, nebo jitrnice.
V sobotu byly knedlíky se zelím, nebo se švestkovou omáčkou.
V neděli byl jahelník a velká buchta s povidly.
Mimo polévky, mělo býti husté stravy tolik, nejen aby se v poledne najedli do sytosti, ale aby asi polovina vařiva zbylo ku svačině, která se odbývala ve 4 hodiny odpoledne, ale jedlo se vše obyčejně studené, neohřívané.
K večeři byla polévka z česneku čili takzvaný „oukrop“. Tence nakrájený chléb, na který se rozetřelo několik stroučků česneku se polilo vařící vodou, která se pak rozpuštěným máslem omastila. Pak byly vařené brambory se slupkami, někdy také v troubě pečené brambory se slupkami.
zdroj: archiv Antonín ViK a časopis Venkov, 1910
vyobrazení: koláž, archiv Antonín ViK
