Před Vánocemi chodili chlapci také s betlémem. Udělali si z bedničky jakýsi domek se střechou, omalovali jej z venku primitivními hádky, červenými a modrými, dovnitř postavili jesličky z papíru vystřihané. Sami si oblekli přes brusliak nebo jankel bílé košile, na hlavu si vsadili papírové vysoké čepice jako tři králi a už šli.
Chodili obyčejně s večerem, aby mohli užít i umělého osvětlení, toho důležitého elementu každého divadla. Byli čtyři: jeden z nich byl „anjel“, další „poválač“ neboli bača a dva pastýři. Sehráli v každé chalupě hotové divadlo. Začínalo takto: Anjel, který nesl betlém, vešel sám do izby, postavil betlém na stoleček, rozsvítil v něm svíčku a začal zpívat, Nad Betlehémom na jednej lúke, pásy sa kozy a i ovečky… Pak vkročili pastýři s bačou do izby a počali tančit odzemok, štrngajíce kyjaky o zem. Při tom zpívali: Pásli ovce Valasi, při betlemskom salasi…
Tak pokračovali v divadle dále za stálého zpívaní, hraní na píšťalku až se na úplném závěru rozloučil anjel s publikem slovy:
