V Ratajích u Bechyně a v Nuzicích matky strašívaly děti: "Jen počkejte až přijdou Barborky, ty ti vysekají.“ Hodné děti se na Barborku těšívaly. Slýchaly, že večer před svátkem sv. Barbory svatý Petr spustí z nebe žebříky a Barborky po něm sestoupí, hodným dětem dají dárky a nevhodné vyšlehají.
Po večeři děti ztichly a sedíce kolem stolu hovoří o příchodu Barborek. Zašlehly zvenčí na okna metly, ozval se tam jemný cinkot zvonku a zvuky ty ihned nato rozlehly se v síni. V dětech se zatajil dech a některé ihned zmizelo pod stolem, jiné pod postelí, ostatní většinou ty hodné klidně vyčkávaly, co bude dál. Vešlo 3 – 6 Barborek. Jsou to dospělé dívky v bílých šatech. Každá měla kolem pasu modrou nebo červenou, někdy i jinou širokou pentli s dlouhými převislými konci na levém boku. Přes obličej rozčesané vlasy, aby ji nikdo nepoznal, na hlavě květinový věneček, někdy i korunku, v pravé ruce metlu, v levé uzlík nebo košíček s dárky. Jedna z nich nosila v ruce i malý zvoneček. Někdy mívaly na hlavě bílou plenu a přes obličej tylový závoj.
