Zvyky a pověry spojené s hospodářstvím, čarodějnicemi a návod jak ji ulovit:
- V Zábědově jde některý z domácích do zahrady a třese stromy, aby urodily hojně ovoce.
- Na Zelený čtvrtek jest dobře síti hrách, vydaří prý se. Také myrta a rozmarýna na ten den sázené dobře se ujímají. (Nový Bydžov.)
- Na Zelený čtvrtek se seje hrách, nebude snětivý. Stará rada hospodářům zní: "Na Zelený čtvrtek hrách zašívej, na Velký pátek masa nejídej!" Několik zrnek syrového hrachu se pojídá proti bolesti zubů.
- V starších dobách, dával hospodář holubům tři hrsti pšenice, pokropené krví holoubátek a počkal, až všechnu pšenici sezobali. Věřilo se, že se budou drželi doma a nikdy neuletí.
- V kterém hospodářství nedrželi na Velký pátek půst a jedli maso nebo sádlo vepřové, tam jim prasata chcípla.
- Pokud si někdo chtěl napravit ručnici, aby lépe mířila, tak tento den byl pro to ideální. Jen si musel opatřit střemchové dřevo (u nás je známá dřevina jako střemcha pozdní neboli „americká třešeň“), ale muselo se tak stát před východem slunce a dřevo se dávalo do lůžka ručnice.
- Kde je ve stavení sama vdova, pomůže si od myší. Když na Zelený čtvrtek chodí děti v poledne po vsi s řehtačkami a klapačkami, zastupujíce tak zvoníka, chytne vdova koště a umete všecko ve stavení. Také pomůže, tluče-li na moždíř po domě i na dvoře, ani jediná myš nezůstane, musí ven do polí.
- Večer po západu slunce se doporučovalo, aby každý majitel domu obešel své stavení a vykropil jeho nejbližší okolí svěcenou vodou, kterou bylo nutno mít v novém, dosud neopotřebovaném hrnečku. Také se tento úkon nesměl provádět rukou, nýbrž věchýtkem ze slámy. Kdo tak učinil, ochránil se před úklady záludných čarodějnic.
- V západních Čechách panovala pověra, že zůstane-li ve vesnici mrtvola některého občana přes Zelený čtvrtek, jistě brzy vypukne v dědině oheň. Totéž platilo i o Velkém pátku a Bílé sobotě.
Čím jdeme více do minulosti, tím byla pověrčivost našich prapředků větší:
Potvrzuje to i zápisek rolníka J. Jakla z Bud (okr. Dolní Karlovice) z r. 1753. Jak dobytek proti očarování upraviti: Před Velkým pátkem, ten čtvrtek musí se chlívy čistě vypucovat, vymýt. Pak na velký pátek před slunce východem kořením, svěcenou vodou, tříkrálovou solí vypařit, krávy omýt a chlívy vykropit. Dobře se musí kropit tímto kořením i krávy polívat, žlaby vytírat i vemen krav vymýt. Rohy i pazoury dobře votříti. Předně vem libeček, slunečník, rosičku, turant červený, zvoneček, je-li, kus mateřídoušky, černobejl, dobrou mysl, vratičku, potom tříkrálové soli, též spolu vody a ze tří studánek taky. To koření se zvaří v tej vodě, pak tím žlab vytře, krávy votřou, chlívy dobře vykropí a tím kořením vykouří. Potom vem libeček, posadu, bobky, anýz, fenikl, kmín, votruby pšeniční, sůl královou: to se stluče v hromádku a do žlabu dá, aby to krávy vylízaly. K tomu, čím se vemena omejvati budou veme se vlažidlo: šalvěj, kartuf, libeček, kalkan, devět stroučků česneku, vratička: to v hromadu stluč (vař) a tím teplým můžou se vemena, dost často i rohy omejvati. Pazoury tímto se omejvati musí zvláště. Když ponejprv na pastvu ženeš a k tomu vezme se ještě čertovo h…., kafr, česnek a to se v hromadu smíchá. V nové dni taky to dělej: žádná čarodějnice ti více neuškodí.
Pakli chceš čarodějnici dostati, uřež na velký pátek klokočovou hůl před sluncem východu. Pak na bílou sobotu před slunce východem tou holí urejpni na krchově kus drnu, když nejvíce lidí do kostela jde na jitřní. V bílou sobotu ten drn si dej na hlavu a tu hůl měj v ruce (nebo i před jinými svátky můžeš to udělati.) Když ten drn míti budeš a tu hůl v ruce, tak čarodějnici uhlídáš a můžeš ji chytiti.
zdroj: archiv Antonín ViK, časopis Český lid a Rozkvět a Veselé chvíle v životě lidu českého, autor Čeněk Zíbrt
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
