Týden po sv. Mikuláši tj. 13. prosince chodívala velmi zvláštní a krutá postava, Žber:
Byla to veliká bytost, celá pokrytá koudelí s dřevěným kyblíkem (džberem) na hlavě. Šla o ní strašidelná pověst. Prý tam, kde jsou špatné a zlobivé děti, tam se Žber zastavil. Vešel do stavení a takovému dítěti prý rozřízl břicho, vybral vnitřnosti a místo nich do něj vložil koudel. A právě tento materiál s sebou prý vozil v pytli na vozíku taženém dvěma koni nebo osli. Za týden se vrátil a mrtvého nepoddance odvezl do svého obydlí daleko kdesi za Kojetín.
Před Žberem měly děti veliký strach. Matky jim hrozívaly:
„Budete ticho, že na vás zavolám Žbera!“.
A děti ztichly a byli jako beránci. Protože tento příběh se vypravuje v Kojetíně u Přerova, tak tam možná měli i nejhodnější děti, kdoví. . .
Podle kulturního historika Č. Zíbrta, si Žber počínal skoro stejně jako Luca (Lucie). Za ním se asi skrývá tato bytost. (Mohlo se stát kolem roku 1890.)
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK a kniha: Veselé chvíle v životě lidu českého, Čeněk Zíbrt (1864 - 1932)
autorka ilustrace: Michaela Valentová (2022)
