Známa byla například v Krkonoších a Podkrkonoší. V různých regionech také zvané Klovavé báby, Movcové báby, Štuchavé báby nebo Vrtibáby, chodily v různé dny. Některé mezi Štědrým dnem a Novým rokem, jiné obcházely stavení o Štědrém večeru, v podvečer Silvestra a Tří králů.
Klovcová bába přicházela za setmění a byl vidět jen její temný stín, protože do stavení nikdy nevešla.
A stín promluvil:
„Jsem klovcová bába a mučím zlobivé děti.“
Někde stačilo, že se jen zjevila a napomínala, jinde trestala metlou. Postava báby byla zahalena do bílého prostěradla a na obličeji měla masku s dlouhým čapím nosem. Někdy tajně pokládala hodným dětem dárky v punčoše za dveře, těm zlobivým nosila zmrzlé brambory. Ráda prý přijímala drobné dárky.
Klovcové (klovavé) báby na Sedlčansku představovaly ženy zahalené do prostěradla, obličej zakrytý škraboškou s dlouhým nosem zhotoveným z látky. Klovaly mládež, škádlily je a napomínaly, aby se v příštím roce dobře chovali. Chodil s nimi hadrník s rancem, který sbíral do pytle místo hadrů buchty a vdolky.
Pacovské vrtibáby, ženy přestrojené k nepoznání šťouchaly vařečkou nebo roubíkem každého koho potkaly a volaly k tomu vrti, vrti. Nezbylo než se nějakým penízem vykoupit. Na Pelhřimovsku se jim říkalo šťouchavé báby.
Vše se mohlo stát kolem roku 1890.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK
vyobrazení: fotografie
