Od posledních lednových dnů až do 6. února se v našich končinách zpravidla uplatňuje tzv. hromniční oteplení. To v dlouhodobém průměru přichází s pravděpodobností 65 až 75%.
V pranostikách je toto období charakterizováno jako první výraznější předzvěst jara. V naprosté většině případů představuje hromniční obleva pouze teplejší zimní mezihru, neboť se zima obvykle ještě zdaleka nevzdává své vlády. K Hromnicím se váže nejvíce výroků z celoroční lidové meteorologie. Není to žádná náhoda, neboť se jednalo o jeden z nejvýznamnějších "kritických" dnů roku.
Z historických pramenů:
- Léta páně 1480 31. ledna a v jiných dnech potom, mimo vlastnost a povahu toho času, tak neobyčejně teplo bylo, jako k sv. Janu, že i byliny některé rostly a místy stromoví se pupenilo i kvetlo, nebo i předešlého roku zima velmi teplá byla. (D. Adam z Veleslavína)
- Prvního února l.p. 1514 a v jiných dnech potom fiolu rozkvetlou lidé trhali, v únoru vymetalo žito, ovsy a bezy se zelenaly, a rostliny rašily. (D. Adam z Veleslavína)
- L.P. 1570 v outerý před Hromnicemi voda veliká byla u Prahy, až do huby "bradáče" pod mostem, topila do Platnéřské ulice a dlouho tak stála, pročež slady a jiné obilí mleli na starém samožitném mlýně sv. Jakuba, a byla v Praze veliká dranice o chléb. (Veleslavín)
Příklady pranostik k hromniční oblevě:
- Hromnice – jara svíce. (2.2.)
- Na Hromnice zima s jarem potkají se.
- Když nastanou Hromnice, bývá konec sanice.
- Hromnice – zimy a léta směsice.
- Od Hromnic studeného méně, teplého víc.
- Na Hromnice stěny vlhké.
- Na svatého Blažeje, kamének se ohřeje. (3.2.)
- Na svatého Blažeje, vody plné koleje.
- Svatý Blažej si vyprošuje, aby na jeho den bylo „Pěkné počasí, aby choroby hrdla odnesla zima."
- Svatá Veronika, ledy seká u rybníka (4.2.)
- O svaté Veronice, bývává čvachtanice.
- O svaté Agátě, uschne prádlo na plotě. (5.2.)
- Na svatou Dorotu, teče rádo do botů. (6.2.)
- Svatá Dorota rozdává ptáčatům písničky.
- O svaté Dorotě, uschne i košile na plotě.
Změnu počasí v různých krajích spojovala známá pranostika: „Leze-li o Hromnicích jezevec z jámy, poleze za měsíc jistě do jámy nebo také: „Jezevec-li se před Hromnicemi na slunci zahřívá, pak se ve hnízdě čtyři neděle skrývá a Vyleze-li jezevec na Hromnice z pelechu, jistě se zase schová, a tak brzo nevyleze.“
„O Hromnicích teplo – medvěd staví boudu,
o Hromnicích mrzne – medvěd bourá boudu.“
a podobná varianta: „Jestli je v den Hromnic mráz trhá medvěd boudu, neboť jí nebude více potřebovat, je-li však pěkně, staví a upravuje ji.“
Všechna přísloví a pranostiky souhlasí s tím, že zima ještě potrvá, je-li v únoru, zejména pak o Hromnicích teplo a jasno: naproti tomu zima, vítr, sníh o Hromnicích poukazují na brzké jaro. „Je-li na Hromnice povětrnost bouřlivá a sněžívá, ranní jaro bývá, je-li však jasná, pozdní jaro za následek mívá“ nebo „Pakli o Hromnicích jasno bývá, jistě potom zima dodržívá. Pakli, ale bouřlivo a sněžení, jistě že jaro daleko není.“
Někde staří hospodáři dokládají: „Na Hromnice jen když tolik sněhu napadne, co by na černém (červeném) volu bylo znáti, bude brzy teplo“ potvrzuje i pořekadlo: „Je-li na Hromnice chumelenice, netrvá pak zima dlouho více.“
Proto o Hromnicích milejší ovčákovi vlk (= tuhá zima), než slunce a podobně i hospodáři je:
„O Hromnicích milejší vlk ve stáji než teplé slunce na nebi.“
Někde spojovali hromniční počasí s Velikonocemi: „Zelené Hromnice – bílé Velikonoce.“ Někde dokonce říkají: „Hromnice teplé a jetele, je sníh svatodušní neděle.“
Únorový sníh je dobrodiním pro pole, neboť „Únor bílý, pole sílí“, naproti tomu „březnový sníh škodí poli“. Je-li leden suchý a studený, očekává se v únoru mnoho sněhu:
„Co se napráší sněhu do Hromnic, tolik po Hromnicích. Co do Hromnic, to od Hromnic, spíše o lopatu víc. Co se napráší do Hromnic dveřmi, napráší se po Hromnicích děrou. A někde se ještě říká: O Hromnicích sníh, na jaře déšť a opačně.“
„Jsou-li Hromnice a Vánoce světlé, napadne ještě mnoho sněhu. Hromnice sluncem osvětlené, bývá později vše zasněžené.“ Na Moravě se praví: „Je-li jasno na Hromnice, bude sněhu mnohem více.“ „Je-li na den očišťování panny Marie slunečno, bude ještě zima.“
Když je vítr a sněží je jaro nedaleko: „Fučí-li na Hromnice „polák“ (severní vítr) bude brzy vesna“ říkají na Kroměřížsku. A další: „Nemá-li sever v únoru práci, v dubnu si jistě zaburácí. Nepřijde-li severní vítr v únoru, přijde pak zajisté v dubnu. Nechce-li severňák v únoru váti, v dubnu se to musí přece jenom státi.“
zdroj: knižní archiv Antonín ViK, časopis Český lid, 1892,
kniha Velký pranostikon – Zdeněk Vašků
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
