Tento meteorický roj je činný od 17. července do 24. srpna, maximum roje přichází mezi 11. a 13. srpnem. V maximu je možné pozorovat až 70 meteorů za hodinu. Prachové částice zvané meteoroidy padají k Zemi a v atmosféře zazáří jako meteory. Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složena z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří.
První zmínky o něm pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování Křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Za což byl odsouzen k smrti upálením na železném roštu. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly "třpytivé slzy" a od této události jsou Perseidy lidově známé jako "slzy svatého Vavřince". Skutečnost, že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli ve druhé polovině devatenáctého století.
