Vánoce jsou bezesporu nejkrásnějšími a nejdojemnějšími svátky v roce. Veškerý lid historicky slaví společně velebným a dojemným způsobem tyto dny narození Páně. Vánoční koledy, rozmanité zvyky a obyčeje, i rozličné pověry jsou toho dokladem. Radost a veselí si dobyly srdce nejen všech obyčejných lidí, ale i vznešených, vzdělaných i prostých, bohatých i chudých. Štědrost a dobročinnost jsou vůbec charakteristickým znakem těchto svátků a všechno toto radostné rozechvění, všechna tato bohumilá nálada je dědictvím po našich slovanských prapředcích. Takto na Valašsku vnímali vánoční náladu.
Štědrý den nebyl podkládán za den sváteční. Probíhal ve znamení pracovních příprav ke štědré večeři a k nastávajícím svátkům. Lidová tradice však vtiskla tomuto dni rysy jednoho z nejvýznamnějším věšteckých dnů v roce. O Štědrém večeru nebo v celé vánoční době se pokoušeli prostřednictvím věšteb hospodáři zjistit své příští hospodářské záležitosti, četné věštby se vztahovaly na zjištění osudu, zvláště života, smrti a zdraví, u mladých dívek čas vdavek atd.
