Vánoční doba neobsahuje jen Boží hod vánoční, svátek sv. Štěpána a Tří králů, ale i mnoho dalších zajímavých svátků a oslav:
Štědrý den (24. prosinec) – patří mezi nejdůležitější dny v roce. Byl chápán jako den výjimečný, a proto se jeho oslava nesla v duchu tajemna, věštění osudu a pověr. Štědrý večer se pak stal součástí svátku Narození Páně. Za setmění nešporami začínají Vánoce.
Boží hod vánoční (den Narození Páně) (25. prosinec) – je to den, který nám má připomínat narození Krista. Je to také první den z osmidenních oslav narození tohoto zázračného dítěte. Věřící navštěvují kostely, přistupují k svatému přijímání. Po dlouhém půstu také k Božímu hodu patřilo dobré jídlo a nesmělo se pracovat.
Svátek sv. Štěpána (26. prosinec) – tento den je zasvěcený prvnímu křesťanskému mučedníkovi sv. Štěpánovi, který hlásal příchod Ježíše a byl za to ukamenován. Koledníci chodili s jesličkami, zpívaly se koledy, konaly se štěpánské zábavy, pacholkům končila služba a chasa si volila nové stárky.
Svátek sv. Jana Evangelisty (27. prosinec) – dříve patřil do období Vánoc i tento den, který byl zasvěcen apoštolovi, jenž se staral o Marii (Ježíšovu matku) v době po jeho smrti. V tento den se také světívalo víno a pilo se na jeho počest se slovy: „Pij lásku sv. Jana.“ Posvěceným vínem se v domácnostech prováděly různé ochranné rituály.
Svátek mláďátek (28. prosinec) – podle legendy měl král Herodes vyvraždit v Betlémě všechny chlapce do dvou let věku, když marně hledal narozeného Ježíše a jeho rodiče. V tento den se také nedoporučovalo šít, poněvadž při píchnutí jehlou se prst "sbírá."
Svátek sv. Silvestra (31. prosinec) – probíhaly děkovné bohoslužby a prosby o Boží požehnání do nového roku. Lidé se pečlivě umývali s vírou, že jim přinese štěstí a zdraví po celý budoucí rok. Také se věřilo, že silvestrovský večer má příznivou atmosféru pro odhalení budoucnosti.
Svátek Obřezání Páně (1. leden) – v tento osmý den od slavnosti narození Syna Panny Marie a v tento den se vykonávala obřízka a byl obřezán i Ježíš.
Svátek sv. Tří králů (6. leden) – jde o připomenutí králů, či mudrců, kteří se přišli do Betléma poklonit malému Ježíškovi. V kostelech se světila voda, křída, sůl a kadidlo. Byla to také poslední příležitost k vánočnímu koledování a žehnání domů, při němž se na dveře svěcenou křídou píší písmena K+M+B+letopočet.
Svátek Ježíšova křtu (Křest Páně) – je slavený vždy v neděli po 6. lednu a tímto svátkem končí doba vánoční a začíná liturgické mezidobí. Svátek je také připomínkou Kristova veřejného zjevení světu.
zdroj: knižní archiv Antonín ViK
vyovrazení: pohlednice, autor Mailick
