Všechny pověry jsou spojeny s prováděnými činnostmi na štědrý den
Věšteckých praktik se konalo na Valašsku o Štědrém večeru a vůbec ve vánoční době velké množství. Věštilo se vlastně skoro ze všeho, co mělo něco společného s domácností a hospodářstvím: ze smetí, z jídla, z různých zvuků, ze dřeva… K věštění ženicha bylo používáno i pozorování domácích zvířat, zvláště kočky a psa. V posledních desetiletích jim však lidová tradice nepřisuzovala účinnost. Proto mnohé dostaly žertovné podbarvení.
- Smetí, které hospodyňky vymetly při štědrodenním úklidu mohly děvčata vynášet v pachuli (v klíně) ke plotům na křižovatky cest a poslouchaly odkud vítr zafučí nebo se něco ozve. Z té strany půjde pro ně ženich. Uslyšela-li tlouci kladivem, tak dostane kováře, když slyšela řezat pilu měla do roka zemřít.
- Místy děvčata používala k věštění štědrovečerních "šišek", do nichž vkládala lístečky se jmény chlapců. Která "šiška" vyplavala při vaření na povrch první, označila jméno budoucího ženicha.
- Hošťálkové si děvčata k věštění schovávala vdolek, který hospodyně na Štědrý den vytáhla z pece první. Koláč se rozkrojil na tolik kousků, kolik bylo v domě svobodných děvčat. Každé hodilo svůj díl kočce. Dcery, jejichž díl kočka pozřela, se měly do roka vdát.
- Na ten den se nakrájelo tolik kousků osůchů (vdolků), kolik bylo chasy ve stavení a každý si svůj kousek poznačil. Pak se daly všechny na podavačku (lopatku) a postavila se na zem. Který kus snědl pes jako první, tak se majitel/ka tohoto kousku do roku oženil nebo provdala. (Rožnov p/R.)
- O štědrém dnu sypala děvčata zrnka z večeře na cestu. Odkud je přišli ptáci sezobat, odtud přijdou i ženiši pro děvčata v domě. (Rožnov p/R.)
- Když se povečeří, vycházejí ven a dívají se na hvězdy. Nad kterou ráztokou (kotlinou) první hvězdičku spatří, tam se určitě dostane.
