V neděli
Půl devátá. . . A zvoník k věži kráčí
a brzo zvon se vážný rozhlaholí...
A zanedlouho zblízka, ze vůkolí
vše davem pestrým v kostelík stáčí...
Ten modlí se, kéž Bůh mu chléb dát ráčí,
tam vesničan zas podepřen svou holí
se modlí tiše za úrodu polí,
tam dívka v žertu, onde žena v pláči...
A nevysoké kostelíčka krovy
se zachvívají varhan zvučným tónem,
a v srdci úhor padá rosa spásy...
Ó básníku, tys roven zvoníkovi,
a poesie mohutným je zvonem,
jenž lidi svádí ve chrám věčné krásy!
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: Otokar Březina: báseň z cyklu "Jinošovských sonetů ze vsi" (asi r. 1888)
vyobrazení: pohlednice, autor: Jaroslav Pukl (1893 - )
