Dudáček
Dudáček plný života
seděl u božích muk,
zpívala písní přednička,
tvrdil ji bručný huk.
Seděl a klidně vyhrával,
nepoznal v notě spěch,
očima radost hledával,
nadýmal její měch.
Dudáčku jenom veselé
písničky světu hraj,
ať zpívá jako v kostele
o pouti celý kraj.
A kdyby ztratil písničku
náš dobrý chodský lid,
ty stiskni u dud předničku
a nedej sobě klid.
A kdyby noty vymřely,
i tys byl na ně chud,
než zemřeš, Čechům v potěchu
vtiskni je do svých dud.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
autor: Miloslav Kaše
vyobrazení: ilustrace, autor: Petr Svatý
