Na novoročních pohlednicích je pravidelně vyobrazována s ostatními symboly štěstí i muchomůrka červená. Je to možná i tím, že jde o „houbu štěstí“ o kterou se zajímaly již středověké čarodějnice. Ty údajně kousíček červeného klobouku tajně přidávaly do nápojů lásky nebo na svatební hostině do polévky novomanželů pro povzbuzení milostné vášně.
Původ jména muchomůrka:
je přímo návodný, neboť po celá staletí sloužila k hubení much. Dnes už ovšem není zapotřebí používat ji ve chlévech a venkovských chalupách tak, jak to dělali naši předkové. Klobouky muchomůrek se tehdy namáčely do oslazené vody nebo mléka a pak posypaly cukrem a spíše omámené, než otrávené mouchy se pak staly snadným terčem pro plácačku.
Germánská mytologie hovoří o tom, že muchomůrky rostou tam, kde na zem ukápla slina Wotanova koně a s jejím užíváním prý úzce souvisí vyznávání “bílé bohyně” – vůbec nejstaršího náboženství.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín Vik
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
