K nejstarším lidovým zvykům patřilo zapichování křížků. Do polí a luk lidé zapichovali kočičky, které byly požehnány na Květnou neděli, a malé šponové křížky. Vrbové jehnědy (kočičky) představovaly již v pradávných dobách úrodnost, měly vlastníkovi pole přinést velkou úrodu a ochránit ho od zlého, obávané byly především krupobití.
Tyto křížky a palmové větvičky byly, často za zpěvu velikonočních písní, sedlákem zapichovány o velikonoční neděli před rozbřeskem okolo celého jeho pozemku. Každé pole mělo v jednom rohu tři křížky a jednu nebo dvě požehnané palmové větvičky (nebo kočičky). Vedle malých křížků se zapichovaly ale také velké, často metr vysoké skupiny velkých a malých křížů, to byly tak zvané Wazkreuze (pšeničné kříže).
Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele
