Svatoblažejské požehnání, koledování a svěcení chleba
V tento den se udělovalo v kostelích „svatoblažejské“ požehnání a nebylo věřícího, který by si ráno na sv. Blažeje pro něj nepřišel. Po mši svaté položil pan farář dvě posvěcené hromničky křížem přes sebe a pak nejprve kostelníkovi a ministrantům, potom všem jednotlivým farníkům od nejmenšího až po nejstaršího kladl zkřížené hromničky pod bradu a žehnal křižující rukou, aby Bůh každého ode všech krčních nemocí uchrániti ráčil, hlavně pak před záškrtem.
Lidé také zapalovali v kostele svíčky. Zvyk měl však jiný důvod než svěcení svíček o den dříve na Hromnice. Někdy od 16. století se totiž traduje, že kdo se chce zbavit bolesti zubů a jiného podobného trápení, měl by zapálit právě v tento den v kostele svíčku.
Na tento svátek mívali dříve školáci volno, hned po mši začali chodit společně s učiteli po vesnici od domu k domu. Žáci měli na hlavách strakaté nebo papírové čepice a tloukli lžícemi o staré hrnce a zpívali písničku, nebo koledu:
