Svatá Žofie jako "ledová světice" vznikla v Německu a odtud se rozšířila k nám. Je patronkou před jarním mrazem a vzývá se při prosbách za dobrou úrodu. V Německu má 15. květen dodnes velký význam v zahrádkářském kalendáři, na její svátek se začíná sázet a teprve po tomto datu se vysazují balkónové rostliny pod širým nebem.
Sv. Žofie je považována za patronku, která chrání před pozdními mrazy a pomáhá při růstu rostlin. Žofie byla mladá Římanka, která podstoupila pro svou křesťanskou víru během pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána v roce 305 mučednickou smrt. Zemřela tedy o rok později než sv. Pankrác a kolem r. 846 přenesl papež Sergius II. ostatky mučednice do kostela sv. Martina ai Monti v Římě, kde byly pochovány pod hlavním oltářem.
Žofie se tradičně zobrazuje jako mučednice, někdy s mečem a neckami, což snad ukazuje na její smrt stětím. Většinou je znázorňována s knihou a palmou.
Jedna z nejznámějších pranostik ukazuje spojitost mezi ledovými muži a sv. Žofií: Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka. (tato pranostika je v našich krajích teprve doložena až v 18. století). V českém prostředí lidé také zjistili, že tento den často provází deštivé počasí a mluvilo se o něm běžně jako o "Mokré Žofce."
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK
vyobrazení: ilustrační pohlednice, autor neznámý
