Mikuláš se stal nejpopulárnějším světcem, byl mužem skromným a dobrého srdce. Narodil se do křesťanské rodiny ve městě Patara v římské provincii, kolem roku 270. Základy křesťanské výchovy přijal od rodičů, po nichž později zdědil nemalé jmění, kterého používal ke konání skutků milosrdné lásky.
Jeho život je opředen mnoha legendami. Traduje se např. že v jeho rodném městě se dostala jedna rodina šlechtického původu do velké nouze. Otec, který neměl na věno pro své tři dcery dokonce uvažoval, že je prodá. Mikuláš se o tom dozvěděl a za noční tmy jim vhodil do okna měšec s penězi, dostačujícími jako věno pro první dívku. Totéž udělal ještě dvakrát a svými milosrdnými skutky utvrdil rodinu ve víře v Boží lásku a uchránil ji. Na základě této legendy je založena tradice mikulášské nadílky. Další verze příběhu o obdarování třech dívek hovoří o tom, že třetí vhozený měšec s penězi neplánovaně dopadl do zavěšené, sušící se punčochy. To vedlo k tradici dávání punčoch za okno a k jejich používání jako dárkového balení.
Mikuláš chtěl svou štědrost utajit, ale byl prozrazen. Proto se brzy vypravil na lodi do míst, kde pobýval Ježíš Kristus. Tak jeho životní příběh pokračuje vyprávěním o jeho plavbě na lodi plující do Egypta. Za velké bouře prý přepadla námořníky úzkost a v obavách, že nad živlem nezvítězí, prosili o modlitbu. Mikuláš se pln důvěry v Boží pomoc obrátil modlitbou k nebi a vichřice ustala a moře se uklidnilo. Nejen pro tento příběh, ale i pro další zázraky které se staly za plavby po moři se Mikuláš stal patronem námořníků.
Na zpáteční cestě se jednoho dne v brzkých ranních hodinách zastavil v kostele města Myra, asi v místě dnešní obce Demre, poblíž pobřeží. Zde se v předchozím dni biskupové lykijští usnesli na tom, že pro město zvolí za biskupa muže, který první vstoupí ráno do chrámu. Když tam našli modlícího se Mikuláše, vložili na něj ruce, aby z něj učinili místního biskupa.
Vypráví se také, že v Mikulášově době docházelo, při nesplacení dluhu, k braní dítěte do zástavy, a to mohlo být prodáno na trhu s otroky. Také těmto rodinám biskup Mikuláš prý tajně pomáhal vkládáním potřebného obnosu do okna. Je mu dále přičítáno, že byl zřizovatelem škol a sirotčinců, které pak navštěvoval. Mikuláš zemřel 6. prosince kolem poloviny IV. století a byl pohřben v kostele v Myře. Úcta k němu se začala šířit ihned po jeho smrti. Jako všichni světci z jeho doby nebyl sv. Mikuláš z Myry nikdy oficiálně prohlášen svatým, jeho uctívání se prostě stalo součástí víry širokých vrstev a zvolna se šířilo, k jeho největší expanzi docházelo od 8. století v Rusku, jehož je patronem. Postupně se jeho kult šířil i do dalších slovanských zemí a od 10. století do Evropy, zvláště Německa, Francie a Anglie.
Mikulášovy atributy a četné patronáty se týkají uvedených příběhů. Nejčastěji je však znázorňován jako starší biskup (na východě je zobrazován holohlavý), v biskupském oděvu, s knihou Písma sv. a třemi symbolickými jablky či zlatými koulemi, připomínajícími, že jeho evangelní láska zachránila před mravním otroctvím tři dcery, které do zkázy chtěl uvrhnout jejich zadlužený otec. Někdy sv. Mikuláš stojí s berlou u třech nevinně odsouzených mladíků, kterým zachránil život.
Je patronem Ruska, Řecka, Sicílie, cestujících, dětí, hasičů, hostitelů, lékárníků, lihovarníků, lodníků, kameníků, knihařů, ministrantů, mlynářů, námořníků, nevinně odsouzených, novomanželů, obchodníků, osob s hypotečními úvěry, pekařů, pracovníků parfumerie, právníků, přadlen, řezníků, rybářů, soudců, studentů, tkalců, vědců, výrobců svíček, zajatců, zemědělců; vzýván za šťastný sňatek, jako ochránce na cestách, proti vodním pohromám, proti strachu, kvůli znovuzískání odcizených věcí a na ochranu před zloději.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK, catholica.cz, Wikipedia
vyobrazení: obraz, autor neznámý
