Patří mezi nejpopulárnější světce i u nás. Jeho sošky měly ve výklenku na průčelí tisíce domů na venkově i ve městech. Větší sochy se stavěly na veřejných prostranstvích, na návsích nebo u kostelů.
Svatý Florián je patronem: hasičů, hrnčířů, kovářů, kominíků, sládků, bednářů zedníků, horníků; dále Horního Rakouska, Bologne, Krakova a celého Polska i některých obcí u nás; vzýván je jako ochránce proti suchu, ohni, povodním a neúrodě. Jeho postava je ve zbroji římského vojína s mečem a korouhví, vylévající vodu z vědra na hořící dům v připomínce toho, že prý kdysi svou modlitbou odvrátil plamennou zkázu.
Tento světec je historicky doložený, pocházel z vojenské rodiny a sám byl na konci 3. stol. n. l. vojenským úředníkem na území dnešních Horních Rakous. V té době, za vlády císaře Diokleciána, kdy byla římská říše zmítána bídou a četnými válečnými konflikty, hledal prostý lid v křesťanském učení útočiště před existenční nejistotou. Císař, ve snaze obnovit upadající říši a s ní i tradiční římské pohanství, zbavoval křesťany úřednických míst, propouštěl je z vojska, pronásledoval kazatele. Jeho dvouleté protikřesťanské tažení stálo věřící řadu mučedníků. Jedním z nich byl i později kanonizovaný Florián. Když Florián nebyl ochoten odpřisáhnout zapření víry, byl jako křesťan odsouzen císařským správcem ke smrti utopením. Soud nevzal ohledy na jeho zásluhy v armádě, ani jeho bezúhonný život a vydal ho do rukou katů, kteří mu přivázali na krk mlýnský kámen a nechali ho svrhnout z mostu do řeky (byl to tehdejší obvyklý způsob poprav). S mlýnským kamenem na krku stál prý dlouho na mostě přes řeku Emži u římské pevnosti Laureacum (Rakousko). Legionáři odmítali vykonat rozsudek, svrhnout velitele do řeky. Nakonec přiběhl jakýsi cizí člověk, surově do odsouzence vrazil a shodil ho z mostu. Zemřel v roce 304.
Další legenda říká:
Floriánovo mrtvé tělo bylo vyplaveno na skalku a tam ho hlídal orel, aby ho nemohli pohané zhanobit. Tam ho nalezla a na svém statku pohřbila odvážná křesťanská vdova Valerie z Lince, dnes zde stojí město St. Florian. Část světcových ostatků získal z Polska také Karel IV. pro svatovítský chrám v Praze.
Atributy sv. Floriána: brnění, dům, hrnec, kámen, kámen mlýnský, korouhev, koruna, kříž, meč, oheň, orel, plamen, požár, praporec na kopí, řeka, škopek, vědro, voda, vojáci.
zdroj: archiv Antonín ViK, www.catholica.cz, vyobrazení: malba, autor neznámý
