Sv. Matěj byl považován i za ochránce budoucí úrody, zejména pak ovocných stromů a ovoce vůbec. V tomto významu chodili hospodáři se svou čeledí a dětmi do sadů, kde s plnou vážností třásli stromy s prosbou, modlitbou i patřičnými veršovánky, obracejícími se ke sv. Matějovi za ochranu stromů před jarními mrazy a za bohatou sklizeň ovoce. Přitom se prý nikdy nedívali do korun stromů, protože věřili, že v nich sedí svatý Matěj, a kdyby ho zahlédli, nic by jim nedal. Hlasité volání bylo v čase před rozedněním podpořeno zvonění klíči, otloukání stromu proutkem nebo vařečkou. Při těchto obřadech hrály významnou roli děti, jejichž prosbám prý sv. Matěj rád vyhověl a k magickému konání patřila také nahota nebo sporé oblečení aktérů, dětí bosých a jen v košilích. Někde po dozpívání poklekli k východu slunce a třikrát se pomodlili.
- V některých místech se "volání na stromy" dělo formou koledy. Ve Zdechovicích chodila skupina děvčat ověnčená suchým listím ze stromů, tři šly napřed, ostatní dvojstupem za nimi. První chodily od stromu ke stromu, otloukaly je vařečkou a volaly: "Volám, volám sv. Matěje, kde můj hlásek obejde, ať všude dost ovoce je." Ostatní stály v řadě a zpívaly. Když všechny stromy otloukly, vyšla hospodyně a dala jim do uzlíku trochu sušených švestek, hrušek, jablek, někdy i peníze. Když děti obešly celou vesnici, rozdělily se o svůj majetek, který vykoledovaly.
