Sv. Kateřinou začínal předadventní čas, lidové pověry, kterým věřily naše prababičky

Sv. Kateřinou začínal předadventní čas, lidové pověry, kterým věřily naše prababičky

Váže se k datu: 25. listopadu

Svatá Kateřina byla v minulosti velmi uctívaná. Na oslavu svátku svaté Kateřiny si u nás potrpěl Karel IV., který Kateřině nechal na Karlštejně postavit kapli. Svatou Kateřinou oficiálně začíná předadventní čas a bylo to rovněž časté datum svateb. V tento den lidé započínali velký předvánoční úklid a to proto, aby do první adventní neděle bylo vše čisté a uklizené. Pekly se perníčky, aby do štědrého dne krásně chladem zkřehly. Na sv. Kateřinu také končila pastva, na dvorech se začínalo se stříháním ovcí. Pro děvečky a čeledíny byl svátek svaté Kateřiny dnem, kdy dostávali mzdu a mohli měnit dvůr (službu), pokud nebyli vyplaceni již o svatém Martinu.

- Protože svatá Kateřina měla být umučena mučícím kolem, nesmělo se po celý den pracovat s ničím, co mělo kolo. Zakázaná tak byla práce nejen s trakařem, vozem a povozem, ale i s kolovratem. Povolena dokonce nebyla ani práce ve mlýně. Po svaté Kateřině pak začalo období tzv. přástek, kdy lidé na kolovratech začali zpracovávat len.

- Na sv. Kateřinu se dle pověr otevírá tajemné období, kdy se výrazně prodlužuje noc a čarodějné síly nabírají na moci. Proti těmto silám si lidé nechávali namalovat nad dveře stroužkem česneku kříž, jelikož o česneku se traduje, že má ochranou moc. Česnek byl zejména v tomto období také hojnou přísadou do nejrůznějších pokrmů.

- Mezi slovenskými děvčaty panovala pověst o psaní dopisů. Pokud je začnou psát na sv. Kateřinu a vydrží s tím do Štědrého dne a o Štědrém večeru, než půjdou na půlnoční je rozloží po hrobech na hřbitově, dozví se, za koho se provdá.

V některých krajích nesměly na svatokateřinském posvícení chybět jabkance, specialita původem z České Třebové a okolí, která kupodivu nemá nic společného s jablky. Pirohy z bramborového těsta plněné sladkým tvarohem dostaly svůj název podle krajové přezdívky brambor „zemský jabka“. Jabkance se tam pečou dodnes.


zdroj: archi
v Antonín ViK a kniha: Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře, napsala: Eva Večerková
vyobrazení: pohlednice, autor: Josef Schikaneder (1855, Praha – 1924, Praha)
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz

 

Pohlednice k tomuto datu

Sdílejte svoje vzpomínky, zvyky a tradice

Sobota 25. dubna 2026
v tento den má svátek

Marek Pošlete pohlednici s přáním
Dnes mají také svátek Ervín Ervína
ABECEDNÍ SEZNAM JMEN
Více než 1 900 současných i archaických jmen.
ZOBRAZIT