K svatému Hubertovi se vázalo mnoho tradic a zvyků. V některých krajích se na Hubertův den světil chléb, sůl a voda, aby byl člověk po jejich požití chráněn před kousnutím psa.
Tzv. Hubertův chléb si poutníci odnášeli z města sv. Hubert (ve Francii) k ochraně svých domácích zvířat. Loveckým psům se vypaloval do čela otisk tzv. Hubertova klíče, aby se zvířata nebála vody. Vzteklina se ve Francii a Belgii nazývá "nemoc sv. Huberta".
Svatohubertský kult je také nerozlučně spjat s jelenem, který představuje odnepaměti dokonalý typ lovné zvěře. Prvotní křesťanskou církví byl jelen přijat jako symbol světla, který přivedl pohany ke křesťanství. Křesťanské legendy povýšily jelena nad ostatní zvířata a zahalily ho tajemstvím. V některých knihách se Kristus zjevuje jako jelen, který má stříbrné nebo zlaté paroží, které samo svítí, nebo má zářící kříž mezi parohy. Zobrazován byl jako desaterák a měl připomínat desatero božích přikázání.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK, kniha: Myslivecké pověry a čáry za starých časů v Čechách, 1889
vyobrazení: obrazy, autor: Mailick
