Je označení trojice postních dnů v jednom týdnu (středa, pátek a sobota).
Připadaly vždy na středu (jako připomínka Popeleční středy), na pátek (připomínka Velkého pátku) a na sobotu (připomínka Bílé soboty). Česky se suché dny nazývaly proto, že byl půst, lidé si na chléb nic nemazali, jedli ho suchý. Také se těmto dnům říkalo kvatembry (zkomolenina z latinského názvu: kvatempr, později kvatembr).
Suché dny neboli kvatembry byly důležitými termíny ve společenském životě: v Čechách zasedal zemský soud, konaly se zahájené soudy měst, v neděli po suchých dnech se konala cechovní shromáždění, ve středověku byli svěceni kněží. Oficiálně se suché dny přestaly slavit po II. vatikánském koncilu po roce 1969. Na Hlinecku se nesmělo na suché dny prát, protože by – jak v Blatnu říkali – byla zkáza na dobytku, kulhaly by krávy.
Kdy se suché dny objevují, první den je vždy středa:
I. suché dny (jarní, postní): týden po Popeleční středě
II. suché dny (letní, letniční): středa po Božím hodu svatodušním
III. suché dny (podzimní, zářijové): středa po svátku Povýšení sv. kříže (14. září)
IV. suché dny (zimní, adventní): středa po sv. Lucii (13. prosince)
Kvatembrové dny jsou římského původu; svým vznikem sahají hluboko do křesťanského dávnověku. Jsou nevšedním útvarem liturgické zbožnosti. Původně se tyto lidově nazývané suché dny konaly jako kající obnova třikrát v roce: v červnu, září a prosinci. Ve stejnou dobu slavil pohanský Řím zemědělské slavnosti - dny žní, vinobraní a setby. Někdy v 5. století přibyla pobožnost čtvrtá, konaná v prvním měsíci římského kalendáře, kterým byl březen. Od té doby se již proto hovoří o čtyřdobí postním (lat. quattuor tempora, počeštěle kvatembr).
Papež Řehoř VII. rozhodl roku 1807 na římské synodě, aby byl začátek čtyř kvatembrových postů stanovený na středu po první postní neděli jako postní kvatembr, na středu po Seslání ducha svatého jako svatodušní kvatembr, na středu Povýšení svatého kříže jako podzimní kvatembr a na středu po svátku sv. Lucie jako adventní kvatembr. Z toho plyne, že počátek adventního kvatembru připadá na 13. prosinec.
Tyto dny jsou zasvěceny postu, modlitbě, které nám připomínají naši hříšnost a potřebu očištění, jakož i almužně a modlitbě za kněžský dorost. Zároveň se při nich vyprošuje Boží přízeň a úroda. Každý z nich má svůj vlastní mešní formulář, liturgická barva je fialová. Jednotlivé kvartály, na které je jimi rok rozdělen, nejsou stejně dlouhé, nicméně se suché dny víceméně kryjí se začátky jednotlivých ročních období.
zdroj: www.katopedia.cz, www.kalendar.beda.cz, archiv Antonín ViK
