Je označení trojice postních dnů v jednom týdnu (středa, pátek a sobota).
Připadaly vždy na středu (jako připomínka Popeleční středy), na pátek (připomínka Velkého pátku) a na sobotu (připomínka Bílé soboty). Česky se suché dny nazývaly proto, že byl půst, lidé si na chléb nic nemazali, jedli ho suchý. Také se těmto dnům říkalo kvatembry (zkomolenina z latinského názvu: kvatempr, později kvatembr).
Suché dny neboli kvatembry byly důležitými termíny ve společenském životě: v Čechách zasedal zemský soud, konaly se zahájené soudy měst, v neděli po suchých dnech se konala cechovní shromáždění, ve středověku byli svěceni kněží. Oficiálně se suché dny přestaly slavit po II. vatikánském koncilu po roce 1969. Na Hlinecku se nesmělo na suché dny prát, protože by – jak v Blatnu říkali – byla zkáza na dobytku, kulhaly by krávy.
