Slavnost Střelba ku ptáku se konávala v mnoha městech. Při této hře, která pravděpodobně vznikla již ve 13 století, se střílelo z luku, kuše, později i z pušky na ptáka živého přivázaného k dlouhé tyči a později na dřevěný model ptáka upevněný na dlouhé tyči, nebo bidlu. Zvítězil ten, kdo prokázal nejlepší střeleckou mušku a pohotovost. V Česku byla střelba ku ptáku spojena především s oslavami letnic, během kterých byl vítězný střelec vyhlášen za ptačího krále a na jehož počest byla pořádána slavnost.
O vážnosti celé události svědčí fakt, že v roce 1479 nařídil Vladislav Jagellonský svým úředníkům v Kutné hoře, aby odevzdali střelcům hřivnu stříbra, která měla být užita na odznak ve tvaru ptáka, který ptačí král během slavnosti na řetězu kolem krku nosil. Kněží a moralisté kritizovali tento zvyk jako urážlivý vzhledem k tomu, že je pořádán na svátek seslání Ducha svatého, přičemž Duch svatý bývá symbolizován holubicí, a poukazovali na nemírnou spotřebu alkoholu před střelbou i po ní. Obecný lid se samotné střelby účastnit nemohl, ale věnoval se zábavě během ní i po ní – provozoval hry, závody, popíjel, tancoval, sázel se a rval.
V pozměněné formě soutěže střeleckých spolků trvalo toto sportovní zápolení hluboko do 19. století. V Kroměříži se královská střelba do terče začala v pondělí svatodušní a trvala celý týden. Kdo nejlépe zasáhl střed štítu, obdržel odměnu a čest královskou, byl veden domů s hudbou a střelcům podal hostinu. Se střelci se přihrnulo na závod množství lidu. Diváci se na střelnici bavili hraním v kostky a marcipán z boud pernikářů.
Lidové prostředí také znalo kromě krále ptačího také letniční krále a královny volené během králenských slavností.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK, Wikipedia, Obyčeje a slavnosti: Eva Večerková
vyobrazení: ilustrace, Střelba na terč a ku ptáku, autor: O. Magnus, 16. st.a rytina N. Meldemanna, XVI. století. Kreslil Zd. Lašťovka.
