Na Štědrý den se začínalo s koledou. Na konci 19. století koledovaly během vánočních svátků už jen děti, tedy chlapci i dívky. Koledníci navštěvovali všechny domy ve vesnici, někdy zavítali i do obcí v okolí. Místy hráli koledníci betlémskou hru: V den štědrovečerního odpoledne přestrojil se jeden chlapec jako anděl do bílé košile, hvězdami z pozlaceného papíru anebo jen barevného. Na hlavě měl čepici též z papíru, podobnou tiáře, a dřevěný meč po boku. Dva chlapci se přestrojili za pastýře, jeden za mladšího, druhý za staršího. Mladší měl namalované kníry, starší vousy ze lnu. Oba měli v ruce pastýřské hole a brašny po straně. Čtvrtý pak černou škraboškou vyrobenou z cukrového papíru zakryl si obličej, opásal se řetězem, zvonky ověsil, do ruky vzal koště a takto představoval čerta. Budiž předem podotknuto, že když se s Betlémem chodilo po staveních, čert zůstal vždy přede dveřmi světnice tak dlouho, až ho ostatní zavolali. Betlém měl anděl na tkanici okolo krku zavěšený, a nyní takto ustrojeni počali chodit. „Vejdou do světnice, dají pozdravení, anděl vejde v před, starší pastýř ulehne na zem, která v ten den jest všude čistě vydrhnuta, druhý stranou někde usedne a oba dřímají.
Anděl počne zpívati: Zvěstuji novinu, jež se právě stala, v půlnoční hodinu počátek svůj vzala: Panna porodila krásné nemluvňátko, do jeslí vložila to malé robátko, kdež vůl a oslátko na něho dýchají, a takto malé robátko zahřívají. Pastevci vstávejte! Pospěšte k Betlému a cestou to oznamujte každému. Při tom obrátí se ku mladšímu pastýři sedícímu, i ku staršímu ležícímu a jde k nim: Vstaň! ty pastýři Gammatuši i ty Klímo!
