Ve sklářských dílnách byl josefský svátek jistým mezníkem v pracovním procesu. Brusiči skla pracovali při umělém světle od svátku svatého Václava (28.9) do sv. Josefa. V sobotu po svátku se oslavovalo ukončení umělého světla. Ženy mistrů připravily lepší večeři k oslavě. Mladší brusiči opatřili velkou lampu, lucernu, v níž hořel olejový kahanec, připevnili ji na tyč a nesli v průvodu, který se ubíral k blízkému lesu. Tam lucernu přivázali na strom, aby ji bylo zdaleka vidět a pak se pod stromem všichni veselili. Peklo se maso, popíjelo. Byla-li teplá noc, slavilo se do svítání. Nakonec lampu sejmuli a zakopali. Říkalo se, že pochovávají světlo.
Z této lidové tradice pravděpodobně vychází i rčení: "Svatý Josef zháší světlo."
zdroj: Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře, Eva Večerková
vyobrazení: Eduard Enzmann (1882-1965), V polubenské sklárně, olej na plátně, 1924
