Pumpava obecná (Erodium cicutarium), lidově zvaná čapí nůsek, vlčí hřeben nebo pumpalice, je drobná, ale neuvěřitelně houževnatá bylina. V české přírodě je nepůvodní druh, roste v ní však již po staletí, bývá považována za léčivku i plevel. Roste tam, kde nic jiného nechce – na suchém písku, u kolejí, na vyšlapaných cestičkách, a právě proto si jí naše babičky tak vážily. Co přežije na neplodné zemi, to musí mít velkou životní sílu. Poznáte ji podle plodů s dlouhým zobákem, které se za vlhka samy zavrtávají do země. Zastavovala krvácení po porodu, léčila průjmy, a její mladé lístky patřily k první jarní zelenině.
Pumpava obecná jako vlhkoměr:
Mnoho lidí má za okny docela jednoduše zhotovený ukazatel počasí z osiny, kterému říkají „čapí nůsek“. Nechtěl by sis takový pořídit také? Nuže, poslyš. Najdi si pumpavu obecnou. Tuto kakostovitou plevel najdeš všude na polních cestách. Kvete růžově, podobně jako kakost čapí nůsek, od všech kakostů ji však hned rozeznáš podle lichozpeřených listů.
Musíš ovšem vyčkat, až bude mít plody. Potřebuješ plody docela zralé. Jsou to tobolky, které se rozpadají v pět tvrdek zakončených dlouhými osinami. Plůdky pumpavy jsou hotovým divem přírody. Když za sucha padne zralý plůdek na zem, osiny se zkrucují a zavrtávají plod do země jako nebozez. A právě této vlastnosti – citlivosti na vlhko – použijeme u svého vlhkoměru. Opatři si čtvercové dřevěné prkénko o straně asi 7 až 10 cm a narýsuj na ně tři soustředné kruhy rozdělené šesti paprsky ze středu na šest úseků. Do tohoto obrazce vepiš dokola, jak následuje: Déšť, Sníh i Vítr, Bouře i Sucho, Jasno i Stálé, Proměnlivo i Krásně, Studeno. Přičemž hořejší nápisy přijdou do horního mezikruží, spodní pak do druhého mezikruží. Pak vyvrtej uprostřed desky jamku právě tak velikou, aby v ní špičatý plůdek pumpavy dobře vězel. Vstrč jej dovnitř a vlhkoměr je hotov. Teď už nezbývá než jej vyzkoušet a osinu jednou provždy správně natočit, aby dobře ukazovala. (kniha Vidoucí oči – Miloš Seifert, 1931)
Jaký je rozdíl mezi kakostem a pumpavou? Vidíš-li růžový pěti-lístek u země a listy jako mrkev = pumpava. Vidíš-li růžový květ na vysoké lodyze a listy jako dlaň = kakost. A ještě jeden trik: Pumpava voní jen "zeleně", kakost smrdutý – jak už název říká – když ho promneš, dost nepříjemně páchne po kozlovi. Babičky ho proto dávaly do bot, aby „přehlušil“ pach nohou.
Účinky na zdraví:
Předmětem sběru je nať (Herba erodii), sbíraná po celé vegetační období. Za nejkvalitnější se však mezi bylináři pokládá květnový a červnový sběr.
Droga působí především jako velmi účinné hemostatikum a uterotonikum, podporuje tedy srážlivost krve a děložní stahy. V minulosti bývala droga velmi ceněna a svým účinem zařazována někam mezi vodilku kanadskou a námel. Droga v malých dávkách zvyšuje krevní tlak, zatímco ve větších dávkách jej snižuje, (což je mimochodem běžný úkaz v homeopatii).
Droga je vhodná jako doplňkový lék při léčbě anginy pectoris. Daleko největší použití je však v gynekologii, například při silném menstruačním krvácení, při mimomenstruačním krvácení (špinění) apod. V poslední době se pumpava znovu hlásí o své "místo na slunci", které jí oprávněně přísluší, zejména po tom, co bylo zjištěno její velmi pravděpodobné protinádorové působení. (zdroj)
zdroj: www.bylinkyprovsechny.cz
