Trvalka, která má v zemi dlouhý oddenek s kořeny. Její stéblo dorůstá výšky až 500 cm a listové pochvy jsou dlouhé. Rákos roste především na vlhkých místech, v bažinách, mokřinách, na březích stojatých i tekoucích vod a v lužních lesích. Často se vyskytuje jako plevel na vlhkých polích.
Dříve se z rákosu dělaly došky (doloženo u Keltů) na střechy, jako stavební materiál se řeže v listopadu. Z rákosu se dělaly píšťalky, podle lidových pověr se spojovaly s nadpřirozenými bytostmi, neboť jsou naplněny „duší“. Přisuzovala se jim magická síla a schopnost komunikovat se světem víl a vodních bytostí.
Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele
