V českých podmínkách jde o starou „lidovou tradici“, která má také kořeny ekonomicko-sociální. Prostí lidé byli z lovu některých druhů zvěře vyloučeni, ale lesy byly hluboké a zvěřina vždy představovala vítané zpestření monotónního jídelníčku. Pytláci si též přivydělávali dodáváním divočiny do hospod, kde dostali vždy dobře zaplaceno. Snad z těch dob pochází rčení:
„Krást a pytlačit na panským to není hřích“.
Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele
